Posedlá

Kapitola druhá

Bylo po večeři a já s Cindy jsme opouštěly jídelnu. Zrovna jsme šly po prázdné chodbě.
"To si ty, co do mě vrazila a ještě na mě byla drzá?" zavrčela princeznička a jeho partička se zasmála. Jen jsem se ušklíbla a chtěla jít dál, ale Malfoy mi zastoupil cestu.
"Uhni," zamrmlala jsem a koukala jsem mu na překřížené ruce. Ano, měřím jenom sto šedesát centimetrů což je oproti němu málo, když měří asi sto osmdesát (ano vím že má měřit Tom Felton asi sto sedmdesát pět, ale to nikdo moc přesně neví).
"Ale noták, trošku si pohrajeme, no ne?" ušklíbl se na svou partičku a ta s radostí přikyvovala. Pomalinku ke mě přešel, ale já jsem si všimla něčeho co vykukovalo z výstřihu jeho trika na jeho krku. Začala jsem se smát a po chvíli si toho všimla i Cindy.
"To ti Pansy stihla udělat cucflek?" smála jsem se jak divá. On se zastavil a zmateně se zkusil podívat na svůj krk, kde našel jistou značku. Jenom ucouvl a poté se svou partou zmizel jako pára nad hrncem. Jen jsem se zmateně koukala na místo kde stáli a pak jsem jen pokrčila rameny.
"To bylo taky divný," zamrmlala jsem a Cindy se rozesmála.

"Já se nudím!" padla jsem na postel.
"No, tak půjdeme do společenky," vydechla jsem přebytečný vzduch z plic a podívala jsem se z pod řas na Cindy. Nakonec jsem svorně kývla a my se vydaly do společenky.
Samozřejmě tam seděla princeznička a jeho parta. Malfoy zvedl pohled od KNIHY, což se divím.
S Cindy jsme si sedly do křesel co nejdál od nich.

"Ale noták, co tak daleko?" zacukroval Malfoy.
"Chceme být co nejdál od vás," odsekla jsem s pohledem upřeným z okna ven. Všimla jsem si postavy jdoucí k nám, což jsem neřešila do chvíle, než Malfoy chytil křeslo a otočil ho směrem k sobě. Vypískla jsem načež se on usmál. Cindy se zvedla a společně s ostatními odešla.
"Hej, kam šla Cindy a co vůbec chceš?!" zavrčela jsem naštvaně. Já tu Cindy fakt zabiju.
"Co takhle si promluvit, hm?" ušklíbl se Malfoy, zvedl mě, přetočil nás, sedl si do křesla a mě si posadil na klín čelem k němu.