Jessie Rose Brumbálová II. •POZASTAVENO•

1.Kapitola *

Už týden posíláme Dursleyovým dopisy pro Harryho do Bradavic. Podle Minervy jeho strýc Vernon všechny dopisy ničí. Právě teď chodím sem a tam v kanceláři mého táty kde jsou i ostatní učitelé z Bradavic.

,,Pošleme tam Hagrida. Harry by měl studovat v Bradavicích." řekl táta.

,,Půjdu s ním." řekla jsem rozhodně.Táta přikývl a já jsem se odebrala do Hagridova domu.

Jakmile jsem dorazila,zaklepala jsem na jeho obří dveře a čekala než otevře.

,,Jessie,rád tě vidím." podíval se na mě Hagrid.

,,Já tebe taky Hagride." usmála jsem se.

,,Co potřebuješ?" hned se zeptal.

,,Táta nás posílá za Harrym." objasnila jsem.

,,Takže vono se to nezměnilo." povzdechl si.

,,Nezměnilo." zakroutila jsem hlavou.

,,Tak na co čekáme?" zeptal se mě a za píchl dveře svého příbytku.

Mávla jsem hůlkou a přemístila nás na Zobí ulici. Šli jsme k domu Dursleyových. Zaklepala jsem na dveře ale nikdo neotvíral.

,,Možná nás viděli." zkonstatovala jsem. ,,Tak na to půjdeme jinak. Alohomora."

Zámek se otevřel a já vešla dovnitř. V mudlovském světě byla už noc a dnes byl den kdy měl Harry jedenácté narozeniny,což znamenalo,že už mohl právoplatně do Bradavic.

Prošli jsme celý dům ale nikdo nikde nebyl. Přemýšlela jsem,kde by mohli být,ale nic mě nenapadlo.

,,Co teď?" zeptala jsem se.

,,Asi vím kde by mohli být." řekl Hagrid a  předal mi letáček s inzerátem.

Podívala jsem se na něj. Pak znova mavla hůlkou a přemístila nás k chatrči na kraji útesu. Byla tam bouřka a vlny v moři byly zběsilé.

,,Proč by sem nekdo vůbec chodil?" podívala jsem se okolo.

Hagrid zabouchal na dveře. Nic. Pak znova a znova. To už se ozval strýc Vernon,který nám řekl ať jdeme pryč.

Protočila jsem oči a pak vyřkla kouzlo.,,Alohomora."

Zámek cvakl a Hagrid otevřel dveře. Stali jsme ve dveřích a díky té bouřce jsme museli vypadat strašidelně. Vešli jsme dovnitř a Hagrid zamířil k Vernonovi,který držel pušku v ruce.

,,Už ani krok." řekl a namířil na Hagrida.

Zasmála jsem se. Opravdu mě mudlové někdy překvapují jak umí nadělat tolik starostí.

,,Ty?" ukázala na mě Petunie.

,,Neboj nezdržím se." zašklebila jsem se.

Hagrid přešel k Dudleymu. Vůbec jsem nevěděla co chce dělat.

,,Harry ty si vyrostl. Naposled co jsem tě viděl si byl takovej." ukázal rukou k zemi.

,,Hagride. To není Harry." řekla jsem.

,,Já,já jsem Harry." vykoktal jedenácti letý Harry.

,,Ou. Promiň Harry." omluvil se Hagrid.

,,Vy znáte mou tetu?" zeptal se mě.

,, Jistě. Byla jsem nejlepší kamarádkou tvojí matky. Lily byla skvělá." klekla si k němu. ,,Jsi jako ona. Máš její oči."

,,Jsi připraven Harry?" zeptal se ho Hagrid.