1.Chapter

34 1 0
                                    

Psychopati, né jako lidé. Tohle už lidé nejsou. Na jednom konci stolu sedí Marcy, vidličkou by nám všem nejradši vypíchla oko a pak si ho vyměnila za to své. Na proti ní Jack, který vidí duchy? Co já vím, vím jen to, že si povídá s někým, kdo neexistuje. 'Samomluva' říkají, no ostatně tu tady máme všichni. Dále je tu také Mark, viděl jak mu zabili rodiče a ještě se z toho nevzpamatoval. Potom Lily, ta není nijak 'psychicky narušená', vlastně je, ale trochu jinak. Ona předstírá, že je stále psychicky na dně, přitom dno ještě nepoznala, protože kdyby ano, neříkala by to. Ale jestli chce, já ji klidně to největší dno ukážu, když po něm tak touží. No takových beznadějců je tu dost. Ale pak jsem tu já. Asi největší beznadějný případ, teda podle doktorů a dalších 'velice chytrých' lidí. Já to v hlavě v pořádku sice moc nemám, ale důvod, proč tu jsem oni prostě nechápají. No a protože mi ještě nebylo 18 a mysleli si, že jsem psychicky narušená, poslali mě sem, do léčebny.

Bl3ckRose

PsychopathKde žijí příběhy. Začni objevovat