53..

5 0 0
                                    

Výborně, ještě něco? Zájdu s malou do kuchyně
Rob: "Evo?!"
"Jo?!" držím si nos
"Proč si držíš nos?!"
"Protože je zlomenej"
"To máš za to za všechno!"
"Dík, ještě něco?"
"Nic!" vezmu si jídlo a jdu zpátky nahoru..

Vezmu něco z lednice a jdu taky na pokoj

Oliver: Zaťukám na její pokoj!
"Dále!" napchávam se jako prase a malá taky
"Přišel jsem ti říct jen to, že do naší rodiny nikdy patřit nebudeš!" Nechceme dálší Miu! Ode mně i od mých bratrů se drž dál!"
"Já nepřišla za vámi, ani jsem nechtěla ale Esmerálda považuje Roba za tátu, takže tím pádem se mě nezbavíš"
Esmerálda: "Táta!" skočí na Olivera
"Vidíš, tohle je důvod proč jsem tady"
"Esmeráldo nejsem tvůj táta!" odejdu z pokoje
Pustím jí pohádky a lehne si


O 6 měsíců později: Justin: "Evo miluji tě!" Rob: "Taky tě miluji!" Oliver: "Miluji tě!"
"To si děláte kurva prdel?"
Justin: "Neděláme kočko!" Rob: "Rozhodni se, dáme ti čas!" Oliver: "Všichni odejdeme z jejího pokoje

Co má sakra znamenat?! A prý další Miu nechceme a co dělaji!
Hlas Caleba: Tři muži a jedna žena!
K zblázení tohle!
Hlas Caleba: Pro se rozhodneš?!
Když se rozhodnu pro jednoho, ublížím těm druhým a navíc jsem těhotná!
Hlas Caleba: Co říká tvoje srdce?!
Za těch šest měsíc se ke mě chovali hnustně, co by mělo řikat?
Hlas Caleba: Jak si se chovala ty?!
Tak jako oni, neutrálně.
Hlas Caleba: Pověz mi, co si myslíš o každém z nich?!
Justin pořád spává s Miou, Oliver mě pořád zabijí pohledem a Rob pořád utíka od malé.
Hlas Caleba: Z toho vyplývá!
Že se na mě všichni dohodli!

Oliver: Napíšu ji báseň: *Má krásná panovnice! Můj palác si rozzářila jako ranní svíce! Tvůj dech je jako máta a tvé oči jako smaragdy!*

Napustím vanu a popadnu malou ji okoupat ale dítě ve mě mě kopne, au!

Oliver: Vejdu do jejího pokoje a psaní ji nechám na posteli!

Malá se koupe s hračkami ve vaně, já koukám na sebe v zrcadle.

Hlas Caleba: Na posteli máš psaní!
Překvapeně dojdu k posteli, dopis ale od koho?
Hlas Caleba: Otevři ho!
Je to báseň? Vypadá tak.
Hlas Caleba: Je to báseň!
Přečtu si to... Ty vole to je krásny
Hlas Caleba: Oh krásá nesmírná!
Co to meleš? Není tu ani podpis.
Hlas Caleba: Vypatrej ho máš výběr ze tří možností!
No výborně! Teď ale ne, jdu za malou!

Ozve se křik!
Co to kurva?!
Mia: "Rob je mrtvý!"
"Co jsi mu udělala?!"
"Přišla jsem a tahle tady ležel!"
"Jo a to ti mám věřit?!"
"Podívej, předávkoval se!"
"Co ho napadlo?! Proboha, Robe to ne."
Justin: "Robe bráško!" padají mi slzy.
"Co ho napadlo?!"
"Mio všechno je to tvoje vina, vypadni z tohle domů!"
"Počkej, jak její vina?!"
"Kvůli ní se zabila i naše máma!"
"Protože jí otec podváděl?!"
"Přišla jsem jako chůva s hadím jazykem! Svedla našeho otce a matku dohnala k sebevraždě!"
"Mio, styď se! Vypadni z odtud a hned!"
Vytáhnu zbraň a namířím na ní...
"Neblbni!"
Zabiju ji! "Tohle jsem měl udělat už dávno!"
"Proč jsi to neudělal?"
"Teď už je mrtvá! Pohřbím ji i s Robem na zahradě!"
"Dobře já jdu za malou"

Zajdu za Evou.. "Evo miluji tě!" dám ji romantický polibek, kolem projde Oliver..
Nahá Esmerálda přiběhne za náma "Ťaťi!" a já se odtrhnu
Oliver: Slzy mi padají... "Evo já tě nenávidím!"
Pak mi to dojde, Oliver mi dal ten dopis
"Justine vyhrál si!"
"Olivere, to ty jsi mi dal ten dopis!"
"To je stejně teď jedno, rozhodla si se pro Justina!"
"On přišel za mnou a políbíl mě. Měl jsi to udělat ty"
"Odejdu z tohle domu, tvého života, abych vyklidil pole!"
"Ne abys bojoval ale odejdeš" dítě mě kopne a bolesti odpadnu
"Miluji tě od prvního okamžiku, co jsi vstoupila do mè kanceláře!"
Od bolesti padnu na zem

Justin: "Zavolám rodinného lékaře!" Po pár minitách je tu ...

Po pár minutách ležím na posteli a bolí mě hlava
Lékář: "Slečno prohlídnu vás, chlapci nechte mě osamotě!"
Kluci odejdou "Co se stalo?!"
"Slečno to dítě ve vás je mrtvé!"
"To ne, to není pravda!" tečou mi slzy
"Musíme to dítě z vás dostat!"
"Jak je možný, že je mrtvé?!"
"Bohužel se to stává! Udělám to tady....
"Co chcete dělat?"
"operovat!" Uspím ji....
Padnu do hlubokého spánku a kluci přijdou opět do pokoje.
"Běžte pryč!" odejdou

Po deseti minutách: "Otevřete oči!"

Otevřu oči
"Hotovo, moje práce tu skončila!" odejdu z pokoje a domu
Rozbrečím se. Další trest?!
Justin: "Doktor nám vše řekl!" Je mi to tak líto!
"Bohužel, je to můj trest"
"Mám na tebe zásadní otázku Oliver nebo já!"
"Tohle asi nikdy nezkončí, že?"
"Potřebuji tvoji odpověď hned!"
"Šukal jsi s Miou a říkal miluju tě..."
"Miluješ Olivera co?!"
"Dal mi důkaz lásky"
"Kurva miluješ ho?!"
Ano, miluju!"
Otevřu dveře.. Vrhnu se ji kolem krku! "Miluji tě zlato!"
"Taky tě miluju, básniku"

Mlčky odejdu!

Políbíme se a Esmerálda přiběhne "Tatí!"
"Esmeráldo dcerko!"
"Pořád jsem nešťastná" pohladím si bříško
"Vezmeš si mě zlato?!"
"Ne že si tě vezmu a pak se budeme rozvádět"

Mafie a nečekané problémyKde žijí příběhy. Začni objevovat