The Girl In Bag/CZ

Den kdy jsem ztratila svou matku

Tento příběh se odehrává v Delvisu, na okraji hranic se sousedním městem Pjerovem. Já jsem Denisa, malá holka kterou máma zapomněla v Pjerově. Vlastně nebyla to její chyba, spíš moje, ale co bylo nikdy nevrátím.

 Stalo se jednoho letního rána, zrovna když jsme šly s maminkou nakupovat,po cestě do města jsem zahlédla malé černo bílé štěně, bylo tak bezmocné a utahané, ale i přesto se mi tak moc líbilo, chtěla jsem ho vidět z blízka. Vyvlékla jsem se z matčina sevření a běžela za psem. Nikdy bych si nepředstavila že to bylo naposled co jsem viděla svojí mámu. Bylo to jako by se pode mnou v tu chvíli propadla zem, jako by se nebe zatáhlo a bůh se mnou neměl slitování. Pak už jsem jen zahlédla kousek sukně mé matky a.. konec. Nebyla tu a já si v tu chvíli přišla hrozně malá na tomhle světě plným lidí. Jen jsem tak seděla u stěny a přemýšlela co mám asi dělat. Bylo to tak těžké, musela jsem brečet, brečela jsem tak moc až ke mě přišla jedna paní. Nevěděla jsem kdo to je, vlastně jsem jí ani nikdy neviděla, ale co vím bylo to že byla velice milá. "Ahoj" otázala se mne ta cizí paní a já tam jen tak seděla s ubrečenýma očima a koukala na ní. Nevěděla jsem co mám říct, maminka mě vždy učila slušnému vychování, ale teď... jako bych vše zapomněla jak jen to říct, byla jsem jak v nebi akorát tu nelétali andělé ale stála tu ta cizí paní a já se zas cítila na chvilku v bezpečí. "Hej maličká, ztratila jsi se? kde máš rodiče a odkud jsi?...." začala mi pokládat spoustu otázek a já nevěděla na jakou první odpovědět, tehdy my bylo 5 let a já neznala svou adresu, ani jméno mé matky či otce, byla jsem příliš malá a tak jsem odpověděla jen " nevím, neznám ji". Ta paní se na mne podívala dost divným obličejem až jsem se jí bála. V tu chvilku mě popadla za pas a postavila mne, poznala že jsem mladší než myslela a vzala mě k ní. Měla v celku malý dům a žila v něm sama (bez manžela nebo dětí). Vypadalo to že nemá dostatek peněz a protože moje šaty byly promočené dala my nové. To že neměla peníze my došlo hned, oblékla mě totiž do špinavého pytle od brambor. Uhhh moc se mi to nelíbilo ale přijala jsem ho. Bylo už nejmíň 8:00 večer a tak se mi chtělo spát, zeptala jsem se jí kde spím a ona ukázala no hromádku sena v rohu a sama si lehla na hromádku vedle mne. Vůbec sem nechápala proč, vždyt..prostě jsem to nemohla pochopit.

Druhý den ráno když jsem se probudila ta žena tu nebyla, rozhlédla jsem se po domě a vše bylo pryč, ta žena, všechen nábytek, seno v rohu, jídlo , i kočka co tu včera s náma spala tu nebyla. Začala jsem zas brečet, ten pocit že jsem zase sama mě doslova děsil!! Když jsem ale vyšla ven bylo tam krásně, všude voněla posekaná tráva, kytky a potok nádherně voněl. Začalo my být líp. :)

Takže tohle je konec prvního kousku této knížky. Doufám že se vám líbila kapitolka, a že dáte like a doporučíte ke čtení dalším. Děkuju za přečtení a omlouvám se za chyby :) Mám vás ráda.  xxWolfixx