Nevěděl jsem, co dělám špatně.Pan Styles se vždy obrátil na Zayna, který seděl naproti mě a nikdy nepřišel za mnou, že něco potřebuje.
"Měl by si aspoň dělat, že něco děláš, Louisi," oslovil mě Zayn a já začal ťukat do klávesnice svými hubenými prsty.
Znovu se mi do hlavy dostala myšlenka, že se mnou pan Styles nikdy nepromluvil, byl jsem pro něho jako duch.
"Zayne, potřebuji rezervaci pro dva," "Ve vaší oblíbené italské restauraci, pane?" Usmál se hnědooký.
"Znáš mě dokonale, objednej si pro sebe nějaké jídlo na mou kartu,"
"Děkuji pane, jste moc hodný.Podepřel jsem si čelo dlaněmi a svraštil jsem obočí.
Co dělám tak špatně, že mě můj šéf nenávidí?Věděl jsem jediné, tuhle práci nemůžu ztratit, je to moje jediné štěstí.
Vše se změnilo ten den, když mi přišla sms zpráva od pana Stylese.
'Louisi, prosím do mé kanceláře.'