Stála jsem před radou hlavních andělů. " Meredith Clarisová přísaháš že budeš chránit svou svěřenkyni ať se bude dít cokoliv?" pronesl můj otec a hleděl na mě jako na obětního beránka. Tak tohle nebude jednoduché. "Ano" pronesla jsem povzbudivě s úsměvem. Povzbudivě jsem mluvila pro sebe. V rukou se mi objevil obrovský spis s nadpisem " Anna Collins". Zavřela jsem oči a myslela jsem jen na tohle jméno. Když jsem je otevřela stála jsem před nějakou školou.
Sedla jsem si pod velký dub a otevřela ten spis. Vypadá docela dost dobře. Má dlouhé červené vlasy , které má černě podbarvené. Má temné až černé oči. Mno vypadá v pohodě. Měla by to být čarodějka.
Ale jejda já se nepředstavila. Pardon. Takže jsem Meredith Clarisová , je mi 18 let ,ale to u nás ,andělů, není žádná výhra. Jsem nejmladším strážným andělem . Tahle nabídka mě může dostat na vrchol. Pousmála jsem se. Zvedla jsem se a podívala se na adresu. Rozběhla jsem se po asfaltu a užívala si ten pocit volnosti. Celá udýchaná jsem se zastavila před krásným domem. Vešla jsem dovnitř. Uviděla jsem malou holčičku která běžela přímo proti mě a ječela.
Počkat. Ona mě nemůže vidět. Vidí mě jenom a pouze člověk ( nebo magické stvoření) kterého chráním.
Vyšla jsem po schodech nahoru a ocitla se před černými dveřmi s policejní páskou. Zaklepala jsem. Ať se nelekne. " Jdeš pozdě" Ozvalo se za dveřmi. "Promiň, trochu jsem se rozhlížela po městě." řekla jsem a vešla k ní do pokoje. Ležela na posteli a dívala se na fotku nějakého kluka. "Kdo je to?" Zeptala jsem se opatrně. "Danny, je to nejhezčí kluk u nás ve škole, je to vlkodlak a je tak ..... Tak.... Ahhhh."
Je zamilovaná. Na sto procent. Musím uznat že je pěkný. Má kaštanové vlasy,modré oči. Je fakt pěkný. Je asi nejhezčí kluk na světě.
Ne nemůžu takhle usuzovat když ho ani neznám a navíc se nesmím zamilovat, prostě nesmím. A ublížila bych tím Anně.
