Když jsem řekla celé své jméno.Sestřička si zapisovala ,co umím.Připadala jsem si jako ve školce , při tom už mi je 16 sakra..!Když zapisovala potichu si mumlala ,co píše šeptala si :,,Laura...Warers...ještě tišeji řekla...sirotek..''Tohle jsem nezvládla a zle jsem na ni vykřikla :,,Co...jak sirotek já nejsem žádný sirotek mám rodiče mám je!!" Ona ze sebe vystrašeně vykuňkala :,,Zavolám Vám ošetřujícího doktora'' . ,,Ne já nechci doktora chci mamku a taťku".Paní rychle utekla z místnosti". Já jsem stále věřila ,ale i tak jsem to nedala do 2 minut ,kdy se mi klepaly a třásly koutky úst jsem se rozplakala do polštáře a neustále si v duchu opakovala :,,Jsi silná..oni jen něco kecají..spletli si mě s někým jiným já to vím,vím,vím".Klekla jsem si k posteli a začala se modlit.Nikdy jsem se nemodlila ,ale zoufalost mě k tomu donutila.Volala jsem babičce.Když jsme se dostali k tématu rodiče,dělala starý známý trik .Začala mačkat folii a přitom říkala :,,Mám špatný signál" , slyšela jsem její nejistý hlas..típla jsem to radši sama.Bála jsem se ,že jsem vážně bez rodičů ,ale stále jsem doufala ..naděje umírá poslední.
Šla jsem si lehnout a asi po hodině přemýšlení mi babička napsala zprávu v které stálo:Ahoj broučku omlouvám se ,ale zítra nemůžu přijít ,protože děda má teplotu.
Neodepsala jsem ji neměla jsem to za potřebí měla jsem plný zuby těch keců ,který mi nalhávají.Věděla jsem ,že nejsou až tak moc zaneprázdněni ku příkladu mamka má každou středu volno..Proč nepřišla?tázala jsem se sama sebe.
No nic ..kouknu se na staré nemocniční hodiny je už asi jedenáct hodin ,přesné minuty z hodin nepoznám..Musím jít spát.Zavřela jsem oči.Dala jsem ai ruku pod polštář ,jak ti dělám normálně a deku mezi nohy.Převalovala jsem se ze strany na stranu.Nepomáhalo to.Neustále mihající se otázky mě rušili k usnutí.Nechtěla jsem ,aby mě ty otázky totálně zničily.Na uklidněnou jsem si na chvíli pustila televizi kde byly samé primitivní seriály ,což tak asi bývá ve dvě ráno.Při televizi jsem usla jedna báseň.Ráno mě probudí zesílená reklama.Za chvíli ke mě přišla sestřička a bezlítostně mi nadala:,,Taaak holčičko ty asi nevíš co je úspora energie až do teď tady vyřvávala..takže ještě jednou si dovolíš nechat cokoliv zapnuté ať už jsou to světla nebo televize tak tě ukážu primářovi." Když jsem ji to chtěla vysvětlit tak mi zlostně řekla:,,Hlavně mi nic nevysvětluj mohli by to pak dopadnout ještě hůř''.Tak jsem se ani nepokoušela.Byla tam příšerná nuda.Televizi jsem se bála zapnout, aby jsem zase něco neprovedla.Za hodinu někdo zaklepal na dveře ve dveřích byla milá sestřička s novým pacientem a k tomu mile dodala:,,Ahoj máš tady společnost'' .Dovezli tam holčičku ,teda vlastně myslím ,že to byla holka.Neměla žádné vlasy obočí ani řasy.Její lůžko bylo vedle mého.Ze začátku mi připadalo ,že si nemáme ,co říct ,ale opak je pravdou.Naše konverzace začala takhle:,,Ahoj já jsem Eli''.,, Ahoj já jsem Laura''. A dále jsme si povídali o tom ,co všechno se nám stalo a mnohem víc.Zjistila jsem ,že Eli měla rakovinu ...chodí na chemoterapie a proto nemá žádné ochlupení a bojuje s tou hnusnou nemocí.Řekla jsem ji ,že já ani nevím co se mi stalo, probudila jsem se v nemocnici,budu tady už jen týden" řekla jsem hrdě.Ona na to :,,No já ...nevím do kdy tady budu ,ale myslím že dlouho to nebude nádor se začíná zmenšovat.Pak jsem dokonce zjistila ,že bydlí ve stejném městě jako babička.Moc mě bavilo si s ní povídat.Najednou už byl večer a my se stále bavili asi až do půl noci jsme si povídali o našich oblíbených jidlech a zapisovali jsme si recepty jako by jsme byli kuchařky byla to sranda.Do místnosti přišla milá sestřička ,která nás lehce upozornila ,ať mluvíme potišeji.Smíchy jsme se za břicho popadaly ,když mi Eli řekla vtip který zněl takhle:,,Jelen svolal všechny zvířátka v lese a říkal :,,od teď se bude kadit jen v domečku ,aby jsme udržovali čistotu".Všichni souhlasili.Jde takhke zajíc a medvěd a medvěd brumdá:,,Já už to nevydržím musím na záchod a to jako rychle.'' Zajíc na to:,,To vydržíš medvěde už fakt jen chvíli.Medvěd to nevydrží a do keříku udělá svou potřebu...Jde k němu jelen a povídá:,,Co tady děláš medvěde ?"medvěd zbrkle odpověděl:,,,No já chytám motýli" ,,No tak mi ho ukaž" Medvěd chytí bobek do ruky ukáže tlapku a povídá:,,Ten motýl se tam vykadil''. :-D Už jen u slova kadit jsme se smáli jako postižený.
Keckali jsme spolu až do dvou do ráno.Bylo to super .Ráno jsem se probudila a Eli nikde.Šla asi na záchod ,ona došla asi o dvě minuty později a přinesla mi snídani..Je úžasná.
