:,,Dobré ráno zlatíčko" budil mě neznámý člověk .Já jsem se ani neúráčila říct nějaký pozdrav a nemyslně jsem začala kecat:,,Co tu dělám..Kde jsem..Kdo jsi?" Postava se mi začala mlžit před očima.Mám strašně těžká víčka...a oči se mi s sami přiklopily k dolní linii oka .Slyšela jsem jen hlasy neznámých lidí.Je mi strašně těžko.,,Bolí mě hlava a a a celé tělo"řekla jsem člověku v bílém kabátu.To jediné jsem rozeznala ...barvy.Ležím na celkem pohodlné postely ,avšak nevoněla ,jak doma.Cizí paní v modrém úboru mi vyměňovala zábal na hlavě.Chtěla jsem ji něco říct ,ale připadalo mi ,že mi ochrnuly rty a v krku jsem měla strašné sucho chtěla hsem se napít ,ale nezmohla jsem se na to .Byla jsem strašně unavená.Chtěla jsem být vzhůru ,ale nešlo to ..byla jsem tak děsně unavená ,že jsem usla.Podle babičky jsem se probudila asi za 6 hodin ,avšak mě to připadalo jako 5minut.Po probuzení jsem měla ale alespoň o trochu víc síly než před tím viděla jsem babičku ,která měla v očích slzy.Pomalu a těžko jsem mluvila vydala jsem jen pár slov ,které zněly asi nějak takhle:,,Kde......sou..rodče"?Zprvu se babička snažila dělat ,že mi nerozumí.Nesnažila jsem se to ani opakovat.V babiččinech očích jsem viděla ,že babička ví ,co říkám ,ale její slzy byli pro mě větší než celý oceán ,po babičce jsem už dál nechtěla odpověď.Přišel k nám doktor ,který se jmenoval Wats nebo tak nějak neslyšela jsem ho dobře.Říkal něco o úmrtí.Nechápala jsem čí a proč to říká babičce.Další den jsem měla síly jako Herkules myslela jsem ,protože jsem se dokázala postavit a šla jsem si pro snídani a hlavně pro dva velký hrnky čaje.Babička tam tenhle den nemohla být ,jelikož byl čtvrtek a to nebyli dovoleny návštěvy.Snídaně byla chudá chleba s tím co sis vzal ,já si vzala svůj oblíbený sýr na maso jsem neměla chuť nalila jsem si teplý heřmánkoví čaj ten byl dobrý.Po dvou hrnkách jsem potřebovala na záchod šla jsem a přišlo mi že teď mám síly asi jako králíček ...ale troufla jsem si.Šla ..Šla a nohy se mi začali kácet jako stromy v deštném pralesu.
I tak jsem šla a otevřela dveře a tak trochu spadla na záchodové prkénko opřela jsem se rukou o prkénko a těžce si stoupla unaveně jsem si sedla na záchod.Vykonala potřebu a usla...Ano usla jsem na záchodě.Noo i tak jsem se za chvíli probudila.Vyšla jsem z nemocničních záchodů.Lehla jsem si na postel po chvíli ke mě přišla sestřička a řekla :,,Ahoj Lauro'' já netušila vkdo to je tak jsem ze sebe vyhrkla:,,Já ..to mluvíte na mě?''.Ano mluvila na mě .Nepamatovala jsem si své jméno.Něco mi v hloubi mysli bliklo a řekla jsem:,,Ano..ano já jsem Laura..Laura Waters.
