Silné pouto

Smrt číhá na každém kroku

„Kathrine Anne Waylandová !" zaburácel hnědovlasý mladík a dívka měla co dělat, aby ji nedohnal. Sice byla velmi dobře vycvičená lovkyně stínů, avšak její parabatai byl pořád se svými skoro dvěma metry ve výhodě. Kat se sklouzla po zábradlí až do rudě vymalované jídelny,kde na ni s Maxem už čekala Jen, úhlavní nepřítel jejich neposlušných kousků.

Káravým pohledem přejela oba rušiče klidu Institutu a unaveně vydechla. „Vy dva! Ještě jsem nezažila nikoho tak neposlušného a tvrdohlavého! Tohle je vrchol!" Přísně si na nose upravila brýle. Každý na toto dennodenní kázání reagoval jinak, Kat sice odvážně bojovala za svou zábavu, ale nakonec kajícně ustoupila, zatímco Maxmilian Lightwood, ten se nenechal dvakrát menší černovláskou zviklat. Když jim hubovala, vypadala spíše jako malý, roztomilý skřítek, jež se svým pisklavým hláskem snaží něčeho dosáhnout. Ne, že by Max nechoval k Jenny Whiteroseové úctu, jen se hůře soustředil na učení, když kolem něj kroužila postavička z civilských pohádek. „Už přestaňme, Jennie zase vystupuje na čele cévka." zašeptala bruneta svému parabatai a ten měl co dělat, aby nevybuchl smíchy. „ Možná, že to dopadne jako minulý rok na jaře, kdy psala do Idrisu návrh na zvýšení platu za psychická traumata, která tady trpí." 

Jenn nejspíš pochopila, že to nemá cenu a odkráčela do svého pokoje. Dunivé kroky se nesly chladnými chodbami obrovského komplexu, jež ukrýval mnoho tajemství, samozřejmě nejen to, kam včera Kate schovala Maxovy značkové ponožky. Najednou bruneta už nestála pevně na zemi, a měla co dělat aby nevykřikla. Držely jí kolem boků silné paže. „Řeknu to naposledy." zašeptal jí do ucha její parabatai, až se malinko zachvěla. Už to cítila delší dobu, bylo to jako proud elektrické energie, to co v ní vyvolával Maxův dotek ,nebo vůbec jeho přítomnost. „KDE-JSOU-MOJE-NÁDHERNÉ-PONOŽKY?!" za každým slovem udělal pomlku, aby větě přidal na vážnosti. To však sedmnáctileté dívce ani za mák nenahnalo strach. „Tak dobře, ukážu ti to.." Max se uchechtl a položil ji na zem. „Já věděl, že dostaneš rozum." „Ještě jsem neskončila Maxmiliane Danieli Lightwoode, jste velice drzý hoch, všiml jste si toho? Chtěla jsem říct, pokud mi uvaříte čokoládový pudink. Tedy.. koupíte, protože nevím jak vy se svými kuchařskými schopnostmi." rozesmála se a vyběhla do prvního patra, pronásledována svým úhlavním nepřítelem. 

„Jenn!Jenn! Pomoc!" se smíchem vrazila do pokoje své učitelky. Zůstala stát, jakoby se zastavil čas. Max svou parabatai chytil, ale pak zase rychle pustil. Jejich učitelka se odrážela v louži krve, ve které ležela. Skelnýma očima Kate provrtávala do morku kostí. „Jenn" zařvala bruneta hystericky a skácela se na podlahu. „Nee, ne, ne.." opakovala pořád dokola. Max rychle vytáhl stélu, kterou poté nakreslil runu iratze. „Prosím Jenn.., prosím." Litoval všech dní, kdy ji urazil nějakým drzým vtípkem nebo ji neposlouchal. Kat mezitím doběhla pro mobil, aby zavolala bratru Zachariáši. Vše se odehrálo tak rychle.