Střepy lidskosti

cigareta

Kouření opravdu zabíjí, i když v mém případě to bylo jinak, než byste čekali. Moje smrt byla vlastně absurdní. Říkáte si, jak je sakra možné uhořet kvůli cigaretě? Vlastně je to docela jednoduché.

V tom dopise tehdy stálo, že jsem se nakazil. Chtěl jsem jen pomáhat a tohle je má odměna? Nechápu to. Už kvůli všem těm lékařským opatřením. Opřel jsem se jednou rukou o nejbližší strom a dal se do pláče. Tenhle ostrov už nikdy neopustím. Nedovolím, aby mě má rodina tak viděla.

Zapálil jsem si, nejspíš naposledy, co to dokážu sám. Jen jsem tam tak stál. Slzy plynule stékaly po mých tvářích a cigareta pomalu dohořívala. Už se to děje. Nevěděl jsem, že se lepra projevuje tak rychle. Necítím ruce, na kterých vyskakují obří znetvořeniny.

Po pár minutách už jsem bezmocný proti plamenům, jež olizují mou ruku. Už se ani nesnažím křičet.

Takhle jsem tedy skončil. Směšné, že? Alespoň mě už nikdo neuvidí jako zohyzděné monstrum na vozíku.