Nadprirodzené Schopnosti a bytosti [DOKONČENO]

Prokletý a nalezený

Hledal jsem kdysi cestu,
Možná chtěl jsem dojít k nebeskému městu,
Do míst, kde existuje láska,
Přátelství, harmonie,
Kde světice na mne čeká hezká,
Ach, to byla má litanie.

Troufale jsem snil,
O tom, jak bych žil,
Kdybych neměl ze tmy strach,
Kdybych vlezl pod ten stan,
Avšak z rohu na mě vykouk' brach,
Jehož jméno je Satan.

Kdo by se nebál,
Když v noci objeví ohnivý sál,
Plný křiku a pláče,
Nenávisti,
Žadonění v kleče,
Bolesti.

Noc co noc to samé vídat?
Tu odpornost zvrácených zvířat,
Jež jména si dala vznešená,
Hodnosti a bohatství.
Vždyť stáda jsou nadšená,
Kupme si čestná občanství.

Tohle už ne,
Ne, dítko šílené.
Chci svobodu,
Volnost,
Abych když jdu k domovu,
Cítil nějakou tu radost.

A co chci pro druhé?
To, co pro sebe, bylo by nehezké,
Něco jiného jim věnovat.
Přeji jim důstojnost,
Aby sami sobě mohli děkovat.
Ne Bohu, to je nesmyslnost.

Tmy se už nebojím, neboť já jsem teď tmou.
Nepáchám zlo, neboť zlo je to, co za zlo pro sebe označím.
Neklečím před nikým, ani před Bohem, ani před Satanem.
Jsem pravý člověk - jsem satanista.