Hlas v tvé Hlavě /shortstory/

Prolog

'Haló Annie?

Slyšíš mně?

To jsem já, jsem ten hlas který ti nedá spát.

Jsem ten hlas kvůli kterému nemůžeš dávat pozor.

To já můžu za to že nezvládáš své tělo.

To já můžu za to že teď stojíš nad mrtvolou tvé matky.'

Se škubnutím jsem se posadila.
Byl to jen sen.
Byl TO JEN SEN!
Tak proč se ta věc s prořízlími koutky a vypálenýma očima na mně dívá?

Znova jsem se posadila. Tentokrát jsem byla v pokoji sama. Ujistila jsem se že to byl pouze sen a šla k ložnici rodičů.
Všichni spaly.

Živí.

Šla jsem spátky do pokoje kde sem si lehla a zavřela oči.
'Všechno bude dobrý, to se ti jen zdálo.' Snažila jsem se uklidnit sama sebe ale moc se mi to nedařilo. Věděla jsem že buďto jsem blázen, nebo něco není v pořádku...

**ráno**

Výjimečně jsem se vzbudila za pomoci budíku a ne kvůli noční můře.

Můj život je složen z každodenní rutiny, ráno se vzbudit, jet autobusem do školy, prožít nudný den a zase se autobusem vrátit domů. Tak to jde den za dnem a já si na to už zvykla.

Jenže to by tu nemohl být ten hlas. Ten který mi našeptáva věci, jako například 'Vidíš ty nůžky? To mi neříkej že té ženský by v čele neslušely...' a podobně.

Tady hello!
Tato věc by měla být strašidelná jenže o tom silně pochybuju takže je to to, co to je...
Kapitoly budou kratší a bude jich míň, taková short 'creepy' story.

#hello