Láska až do smrti

1. kapitola - Já

,,Milí deníčku, dnes je to rok od nastoupení na střední. Sice moc kamarádů ve třídě nemám, ale Lucie vydá za sto dalších." Povídáme si
a chatujeme spolu každou chvíli, doma, když čekám na zastávce
i o hodiny ve škole. Je to prostě moje nejlepší kámoška!

Sice o hodinu nejsem zrovna aktivni, ale jsem jedna z nejlepších! Jenže, nejsem z toho šťastná, obecně nejsem ze sebe šťastná. Mám dost často deprese a občas se nedokážu bavit! ani s Lucií. Prostě jsem byla vždy taková zvláštní. Na základní škole jsem se snažila přetvařovat, ale .... potom jsem to vzdala a začala jsem se bavit sama se sebou.

S Lucií jsme si docela podobné, a proto jsme se začali, jenže je jedna věc, ve které se my dvě neshodneme a to jsou vztahy. Lucie je typ holky, která arogantně odmítá kluky za to já, já bych chtěla poznat jaký to je s někým chodit. Nemohu zapomenout na tuhle věc! občas procházím třídou a dívám se po klucích, jestli se na mně nedívají, nikdy se nestalo, že by po mně pokukovali, nikdy! Proto občas brečím, ale musím říct, že by se mi žádný kluk nelíbil. Třeba Oliver, je takovej tajemnej, pěknej, ale  zapojuje se do kolektivu. Občas si myslím že jsme si souzeni, ale potom si uvědomím, že jsem to já a budu navždy sama! Proto bych se musela od základů změnit, záliby, známky ve škole a hlavně můj sociální život! Přece nemůžu předstírat kdo jsem, to není podle mě dobré předstírat sama sebe a bavit se věcmi, které mě ve skutečnosti nebaví!

Tak to jsem Já!