Kněžka smrti

4. část

,, Okamžitě se zastav a pusť Hira," ozvalo se náhle za námi, a já se i s Hirem prudce otočila připravena bojovat.

Za mnou stáli čtyři muži, no vlastně čtyri mladíci, protože žádnému z nich nemohlo být více jak dvacet let. Všichni čtyři na mě nedůvěřivě zírali a mířili rukama, ve kterých měli připravené různobarevné ohnivé koule.
Zatím jsem nevyvolá svou moc, protože to vypadalo, že se ti mladíci bojí o Hira.

,,Bráškové! Tomaru! Přestaňte!"
Vykřikl za mnou náhle Hiro. Než jsem se nadála, přeběhl přede mne a roztáhl ruce, jako by mne chtěl chránit.
To ty ostatní zarazilo a překvapilo.
,,Hiro můžeš nám vysvětlil, co se to děje a proč chráníš tu holku?" zeptal se ten, co stal úplně ve předu. Byl ze všech těch kluků nejvíce podobný Hirovi.
,,Bráško Kuramo, ona není zlá, ona mně zachránila a odvedla domů." Po tomhle prohlášení sklonili jeho bratři své ruce a pomalu si vyslechli, co se stalo. Hiro jim to překotně vyprávěl, dokonce i tu část s tím, jak mně pojmenoval. Mezitím co vyprávěl, tak na mě jeho bratři a jeho sluha, jak jsem z jejich rozmluvy pochopila, házeli pohledy, z nichž jsem jasně pochopila, že mi nevěří.
Pak Hiro domluvil a chytil mě za ruku, za kterou mě dovedl blíž k jeho rodině.
,,Yuki, tohle jsou mi bráškové. Nejstarší z nich je tady Kurama, pak tady tohle je Souji, ten je druhý nejstarší a tohle je třetí z bratrů Tsukumo. A tohle je Tomaru. On je náš rodinný sluha, o kterém jsem ti vyprávěl. A bráškové tohle je Yuki."
Představil nás navzájem Hiro, který si ani trochu nevšiml té napjaté atmosféry, jež okolo nás panovala.

Sice trochu kratší kapitola ale doufám že se i tak líbila.