Vole, tak nepíšu píčoviny!
Protože ho nemám,
vychčiju se na noviny!
Máš s tím zmrde problém?
Píšu si co chci!
Nemá mě kdo zastavit
a tak straším psy!
Jsem psí noční můra,
možná horší jak vysavač,
votrávim ti granule,
do řeky hodim vovladač!
Myslíš, že to nesouvisí?
A nechceš rozbít hubu?
Do krku narvat kaktus?
Utopit se někde v krbu?
Postrádám potřebu smyslu,
stejně jako život.
Pokud s tím máš problém,
jen řekni, že jsi pilot.
Potom, že máš vrtulník.
A že mě tajně miluješ.
Že seš trošku kouzelník,
A taky moc rád bojuješ!
Přestanu psát píčoviny,
hochu, přestanu psát úplně!
Naučím se vařit!
Myslet budu pouze smyslně!
Ukážu ti páčidlo!
Namasíruju ti záda!
Vykouřím tě líp jak kadidlo!
A budu tě mít ráda!
A jestli ti to nestačí,
tak... se asi rozbrečím.
Nebo se třeba zbičuju,
pokud tě tím potěším!
Na hoďku kleknu na hrách!
Zatahám se za uši!
Třeba udělam si moncla,
jen pro ten lék na duši.
...
Nebo budu psát dál, taky možnost, žejo.
