fake plastic trees

2.

Některé dny byly pro chlapce lepší než jiné.

Už nesčetněkrát se probudil s hřejivým pocitem, že je skutečně šťastný, ale jako by ten prchavý okamžik zmizel s jeho prvním pohybem. Snad mu něco chybělo - nebo možná všechno ztratil ve chvíli, kdy o tom začal přemýšlet.

Většinu svého času trávil na mýtině, kde stál jeho skromný příbytek obklíčený nehybnými, vytrvalými vojáky, kteří možná zamýšleli bojovat za své padlé druhy. Pozoroval okolní svět a uvažoval, čím by se zabavil, aby na chvíli zkusil oklamat onu prázdnotu, jež se ho odmítala pustit. Největší strach měl z toho, že bude nakonec pohřben v jejím něžném náručí.

Mohl jít, kamkoli si zamanul, mohl objevit nový svět, mohl cokoli, ale cosi ho drželo připoutaného ke staré, bolavé posteli, kam se každý večer ukládal ke spánku s nadějí, že přijde někdo, kdo mu pomůže.