Nevěřím tomu že se stěhuji do Pardubic, už se těším, že zase po 5 týdnech potkám mého nejlepšího kamaráda Tomáše (Dogga) ke kterému se stěhuji, už mám všechno sbaleno. Věci si přenáším do předsíně, když nesu poslední věc, tak slyším zvonek, otevřu dveře a vidím Honzu (MenTa), stojím mezi dveřma a jenom koukám.
H: Ahoj Terko, Tomáš mi řekl že pro tebe mám přijet.
Te: Aho-oj Honzo, ani se nebudu ptát odkud znáš moje jméno, protože mi to je jasný že ti to řekl Tomáš...
H: Tak co pojedeme? Ať na tebe nemusí Tomík dlouho čekat.
Te: Mamíí, séégra, tatíí pojďte se prosím. zakřičela jsem ze dveří
Objala jsem se s nima, Honza mi pomohl s věcma do auta a jeli jsme do Pardubic.V autě
H: Nechceš se stavit někde na jídle?
Te: Můžem je okolo 14:30 a já měla naposled snídaní v 8.
H: A na co máš chuť?
Te: Hmm... Asi na pizzu.
H: Tak půjdem na pizzu a tam se sejdem s Tomem co ty na to?
Te: Jooooo. Mám mu rovnou zavolat?
H: Jestli se ti chce. Na zavolej mu z mého a tvař se jako fanynka.
Te: vzala jsem si jeho mobil z ruky a zavolala Tomovi.
Z telefonu se ozvalo:
T: No čau Honzo co potřebuješ?
Te: T-y ty jsi To-tomáš? Řekla jsem pištivým hlasem.
T: Terko proč máš Honzův mobil?
Te: Dal mi ho abych ti zavolala, že se sejdem na pizze.
H: vzal mi telefon z ruky.
Čau Tome, jsme teď u Kolína, zhruba za hodinu tam budem.Honza si dal mobil do přehrádky a já jsem trochu nervózně koukala na cestu. Očividně si toho všiml tak trochu zpomalil, chytla jsem se za břicho, bylo mi neskutečně špatně. Kdybych promluvila tak bych se pozvracela, snažila jsem se rukou nahmatat Honzu, jak jsem jeho stehno nahmatala tak se na mě podíval a začal blikat do odstavného pruhu, stihla jsem se odpoutat a otevřít dveře a začala jsem zvracet, on mi podal vodu a kapesníky. Vykloktala jsem si pusu a utřela kapesníkem, sedla jsem si zpátky do auta a usnula.
Probrala jsem se u někoho doma v posteli, podle zelené stěny jsem poznala že jsem u Honzi doma, někdo vešel do pokoje, dělala jsem že spím a v tu chvíli co si ta osoba lehla ke mně že se probouzím. Honza ležel vedle mě, hodila jsem přes něho kus deky a podívala se kolik je, byly 3 ráno, přitulila jsem se k němu a on mě objal. Usnula jsem v hřejivém objetí.423 slov bez tohohle
1. Kapitola je na světě
Budu ráda za ⭐⭐⭐
ČTEŠ
Je to sen nebo realita!?
FanfictionPříběh o holce, která se odstěhovala od rodičů ke kamarádovi, potká ji nejedna nemilá věc.