Balíme kufry

30 2 0
                                    

Vendy:

Dnes je první prázdninový den. Vstala jsem z postele a začala si  balit věci. Zítra totiž odjíždím na dvoutýdení tábor. Je to divné , ale je mi 15 a jedu na svůj úplně první tábor. Zabalila jsem si vše potřebné a napsala své nejlepší kámošce.

Vy: Ahoj Jess.

Jessica: Ahoj. Jak je?

Vy: Dobře. Ty?

Jessica: Taky.

Vy: Už máš zabalenej kufr na zítřek?

Jessica: Jé , já zapomněla. Hned jdu balit. Nechceš přijít a pomoct mi?

Vy: Ráda ty sklerotiku jeden. XD

Jessica: Tak přijď. :D

Vy: Ok ;3

Jessicu znám už 10 let. Jsme nejlepší kámošky 8 let. Je to báječná kamarádka.

                                                                 U jess doma

Vendy:

Dorazila jsem k Jess. Zazvonils jsem a hned mi otevřela moje nejka. Vešly jsme do jejího pokoje a ona vytáhla kufr a začala do něj házet oblečení. Potom i věci a nakonec pár sladkostí. Potom si na kufr sedla a snažila se ho zavřít. Nešlo jí to , tak jsem si sedla vedle ní a hned to šlo líp. "Hele Jess. Jsi taky tak nervózní? Já totiž hrozně!" Jess se zasmála " Neboj Vendy  nic to není a navíc jeden z vedoucích je můj starší bratr Patrik. A ne , nejsem. Už jsem na táboře byla." Usmála se na mě a já jí úsměv oplatila. Rozloučila jsem sea šla domů. Osprchovala jsem se a šla spát.


Tak. Je tu ta slíbená knížka snad se bude líbit. :3

Čech nebo SlovákKde žijí příběhy. Začni objevovat