Lukáš :
Probudil jsem se s otázkou "Proč to udělala? Jakto že se jí nelíbím? Vždyť je to obyčejná holka. Jako každá druhá. Nebo ne?" Nechápu ji, ale musím ji mít. Ona mě nechce a o to víc chci já jí. Je to divný pocit. "Honzo, znáš ten pocit, když tě nechce někdo, koho ty chceš?" "Ne neznám. A proč mě budíš tak brzo?!" začal na mě ječet Honza když se podíval na budík. "Vstáváme až za 3 hodiny ty idiote jeden mrňavej!" křičel dál. "Mrňavej?" řekl jsem se smíchem v hlase. "190 cm ti přijde málo?" pokračoval jsem. Honza si zakryl obličej polštářem a zase usnul. Rozvázal jsem stan a zahlédl tu nejhezčí věc světa.....
Vendy :
Po probuzení jsem se koukla na hodinky. Bylo hodně brzo. Rozvázala jsem stan a uviděla Lukáše, jak se dívá na východ slunce. Byl roztomilý. Měl na sobě jen růžové boxerky se srdíčky. Musela jsem se tomu zasmát. On se otočil mím směrem a zčervenal. "J-já.... Ahoj. Co děláš tak brzo vzhůru?" řekl a poškrábal se za krkem. Zasmála jsem se. "Jsem zvyklá stávat brzo." "Aha." řekl a zalezl do stanu. Také jsem zalezla. Vzala si svůj MP3 přehrávač a pustila si písničky. Zase jsem vylezla ze stanu a dál sledovala východ slunce. Po chvíli jsem ucítila cizí pohled. Otočila jsem se ke stanu Lukáše a Honzy. Civěl na mě Lukáš. Kdo jiný. Tentokrát už měl kraťasy, ale byl pořád bez trika. Zadívala jsem se na něj. Je svalnatý. Uvědomila jsem si že skoro slintám. Divně se na mě koukal. Zčervenala jsem a zalezla do stanu, kde jsem znovu usla.
Po dlouhé době další díl. Po opravdu dlouhé době. 😅
