Lost in thoughts

Na úvod...

Kde bych jen začala... Je spousta věcí, které mě trápí, které mé nutí nad nimi přemýšlet. Často mě sžírají zevnitř a já se nemůžu nikomu svěřit. Ne proto, že bych nechtěla, prostě to nejde. Něco uvnitř mě mi to nedovolí. Co je ten důvod? Sama nevím. Možná to, že se bojím přiznat slabost. Snažím se na venek působit klidně a pohodově a to se mi daří. Nedávám najevo, že mě něco trápí. Možná je to spatně. Nebo za to můžou mé špatné zkušenosti s lidmi? Většinou se vše obrátí proti mně. Třeba mám jenom smůlu na lidi, třeba si za to můžu sama. Já se přikláním k té druhé možnosti. Ale o tom někdy jindy.

Tím se dostávám k tomu, proč jsem začala psát tuhle... knihu? Nebo spíše deník. Říkejme tomu deník. Jak už jsem zmiňovala výše, je spousta věcí, které ze sebe potřebuju dostat. Nevím, proč jsem si zvolila zrovna tuhle cestu, ale třeba se tyhle spisy dostanou k někomu, kdo má stejné "problémy" nebo se cítí podobně. Pokud se přeci jen někdo takový najde, ráda bych třeba rozjela na dané téma debatu... Nebo něco takového.

Tím se dostávám hned k další otázce. Někomu to může připadat ubohé, nesmyslné, ale zkuste mě, prosím, pochopit.

Netuším jaký o to bude zájem, ale i kdyby to měl číst jediný člověk, budu vděčná...