U V Ě Z N Ě N Á

1

Bylo slunné odpoledne. Dvojčata Bárkrová se vracela s maminkou ze školky. "Mami? Půjdeme na hřiště?! Prosím!" Vykřikla malá Piper. "Jo! Chci taky na hřiště!" Přidalo se Piperino jednovaječné dvojče Hannah. "Jen na chvíli." "Joo!" Vykřikla dvojčata jednohlasně a rozběhla se na malé hřiště v parku.

Amandu Barkrovou by nikdy nenapadlo, že právě teď přijde o svou šestiletou dceru Piper kvůli obyčejné chvilce nepozornosti.

Holčičky si hráli na houpačce za stánkem s párky, a tak na ně mladá maminka neměla výhled. V klidu odpočívala na lavičce pod vysokým stromem.
"Mami já chci taky panenku!" S těmito slovy k Amandě přiběhla malá dcerka. "Co to říkáš zlatíčko? Kde je Piper?" "Ona dostala od toho pána panenku! Já chci taky!" Začala se dívenka vztekat. "Co to říkáš?" Amanda znervózněla. "Notak Hannah, kde je Piper?" "Já nevím on jí dal panenku a já chci taky." "Amanda šílela strachy. Popadla malou holčičku za ruku a táhla ji k houpačkám. "Kdo jí dal panenku?! Kde je?!" Houpačka se houpala v horkém letním větru. "Tady jí dal tu pěknou panenku." "Pomoc!" Amandě se zamotala hlava. "Někdo mi ukradl dítě!" Křičela v panice mladá žena. "Piper!" Okolo Amandy se seběhla spousta lidí. Vše viděla zamlženě.. Omdlela.

Podivný muž ke mě natahoval ruku s malou panenkou. Seskočila jsem z houpačky a přistoupila k němu. "Můžu si ji vzít?" Podivný pán vykoukl z pod svého klobouku a usmál se. "To víš že ano" Přistoupila jsem blíže abych si panenku převzala. Muž mě chytil za ruku a zakryl ústa velkou vráskovitou rukou. Kopala jsem okolo sebe a pokoušela se volat o pomoc. Nepodařilo se mi vyprostit se z jeho sevření a muž mě vtáhl do velké bílé dodávky. Dole pod sedačkou spolujezdce byl pytel do kterého mne strčil a svázal konec. Auto se drkotavě rozjelo. Má hlava se otloukala o tvrdou podlahu. Auto zprudka zatočilo. Nějaký ostrý předmět rozřízl pytel a udělal mi ošklivou ránu na noze. Pytel se začervenal krví.