Emma

10.

,,Sestřičko, chyběla jsi mi" odtáhla jsem se od něj

,,Taky jsi mi chyběl Bráško" řekla jsem a znovu ho objala.

,,Ehm, Ehm, a svýho tátu ani nepozdravíš" odkašlal si táta

,,Na svého taťku bych nikdy nezapomněla" objala jsem ho ,,Děkuju" zašeptala jsem mu do ucha 

,,Pro radost a štěstí své holčičky všechno" zašeptal zase on mě a ještě víc si mě k sobě přitulil. Miluju svou rodinu ale chybí tu ještě maminka. Bože jak ta mi chybí. Nevím jestli jsem vám už říkala že moje maminka zemřela když jsem byla malá. Všichni jsme to nesli moc špatně. Každopádně taťka jsi dva roky na to našel přítelkyni. Je moc milá a je sní zábava. Mám ji ráda a protože jí znám od sedmi naučila jsem se jí oslovovat mami. Na svojí maminku jsi nevzpomínám byla jsem moc malinká ale taťka mi o ní vyprávěl.

Sedli jsme si k jídelnímu stolu. Šla jsem nám nandat špagety s omáčkou a sýrem + k tomu jsem dala na talíř nutelové koláčky podle vlastního receptu. Donesla jsem to na stůl a začali jsme jíst.

Povídali jsme si o všem co se stalo za ty dva roky stalo. Sice jsme si s Joshem (bratr) volala a skypovala, ale takhle to bylo mnohem, mnohem lepší.

Po večeři jsme se koukali na film. Bylo to úžasné. Jen já, taťka, brácha a můj nejlepší kamarád. Když film skončil šli jsme si lehnout. Vykoupala jsem se a lehla si do postele. Usnula jsem.