Suicide? Never

4) Mistake

Jared Skyman stál na střeše. Balancoval na kraji svého hnusného paneláku v hnusné čtvrti v hnusném městě.
V jedné ruce měl vypitou lahev nějakého tvrdého alkoholu a v druhé ruce měl jeho fotku.

Byla to už nějaká doba od chvíle kdy se srazili s tím volvem, ale Jaredovi to přišlo jako kdyby se to stalo před pár vteřinami.
Přišlo mu jako by stále byl ve své staré škodovce a nažil se ho zachránit. Přišlo mu, jako by se stále snažil svého přítele probudit ze spánku který byl věčný. Spánku ze kterého se nešlo probudit.

Jared cítil jak mu něco mokrého máčí tvář a smývá z nich ten úsměv který se tak pečlivě naučil předstírat.
Jeho slzy smývaly všechny lži které cpal svému okolí.
Ať už to byli přátelé či kolegové. Nikdo nevěděl čím si Jared procházel po jeho smrti.

Jared Bobbyho miloval. Bylo mu jedno, že jimi společnost opovrhovala. Bylo mu jedno, že se ho jeho vlastní rodina vzdala a skoro všichni přátelé se s ním přestali bavit. Pro Jareda byl Bobby celý svět a on to moc dobře věděl.

Ale nbyla to jen Jaredova chyba. Bobby ho přece rozptyloval. Dožadoval se odpovědí na své otázky a kvůli tomu neviděli jak to auto jede na červenou.

Tu bouračku dokázal popsat jen útržkově, ale v hlavě to měl jako dobře natočený film. V hlavě úplně přesně viděl to proklaté auto jak se řítí na červenou a plnou rychlostí naráží do jejich auta. Přesně na místo spolujezdce. Jak auto rychle odjíždí z místa činu a Bobbyho který má krvácení do mozku a rozkřáplou lebku. K tomu pár zlomenin. A pak svojí hysterii. Svojí bezmoc.

Kdyby v té chvíli dával pozor tak by šlápnul na plyn a vyhl by se srážce.
A místo toho stojí tady.
Zlomený chlap co jen lituje sám sebe a toho, že to nebyl on kdo zmizel ze země.

Jared frustrovaně vydechl dech který byl v zimě která panovala jasně znatelný a poté se podíval dolů.

Byl zbabělec. Kdyby se nebál tak by byl už dávno s ním.

Několikrát už se zabít chtěl. Místo sebevraždy se, ale nakonec jen zhroutil na podlahu a začal se litovat.
Ale teď byl Jared odhodlaný to nevzdát. Dokončit to co začala jeho druhá polovina.

Dopil zbývající alkohol v lahvi a bezstarostně ji hodil z pátého patra vysokého domu. Postoupil trochu blíž k okraji a rozpažil ruce.

Najednou se vedle něj objevil Bobby. Usmíval se úsměvem kterým se kryje bolest.

A už jen kvůli tomu pohledu dubově hnědých očí zašeptal Jared tichou prosbu boha o odpuštění a přestal ovládat své tělo.

Při pádu se mu přehrál celý život a on si uvědomil, že mu vlastně nevadí zemřít. Spíš mu vadilo prázdné místo v srdcích jeho přátel které tu po něm zůstane.
Přál si se omluvit.
Ale teď už bylo pozdě.

A celou zapadlou ulicí někde v Americe se prohnal zvuk dopadajícího těla a vzduch se zaplnil pachem smrti.