Začátek

24 0 0
                                    


Ahoj.

Jmenuji se Bella a je mi 17 let.

Miluji jednorožce. Jsou mým životem.

Bohužel, díky tomu že věřím v tahle nádherná stvoření mne všichni odsuzují. Kamarádky si hledám těžko, takže s kluky to také néní o nic lehčí. A co na to moje rodina? Ta to samozřejmě chápe, jelikož se naší rodinou předává z generace na generaci příběh... Ano, o jednorožcí klisně jménem Daisy.

Dobře teď si myslíte že nejsem v pořádku ale realita je pravdou. Ten příběh vypráví, že..

,,Bello pojď dolů na snídani!" Volá na mě mamka.

,,Už jdu mami" Řeknu znechuceně protože je poslední den školy, takže i více urážek na moji osobnost..

Když konečně dojím ty výborné wafle tak seběhnu zpátky nahoru si něco vzít na sebe.

Kouknu se na hodiny a všimnu si že nestíhám.

,,Sakra! Nestíhám!"

Vezmu si první věci které se k sobě hodí 👇 a letím s taškou ze schodů.

Vezmu si první věci které se k sobě hodí 👇 a letím s taškou ze schodů

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

- Před školou -

,,Tak, připrav se na jednorožčí urážky.."

Jak vejdu do školy, hned mě zastaví hlouček lidí... samozřejmě ti s těmi narážkami..

Zlí: ,,Tak co naše jednorožčí holčička? Už se těšíš jak se svými jedinými kamarády budeš běhat po duze?" Všichni se zasmějí.

Já: ,,Ano. Pořád lepší být s někým, na koho nevěříte než být s vámi."

Zlí: ,,Protože jednorožec není větší forma inteligence než my co?!" Ještě více se ti tupci zasmějí.

Unicorn GirlWhere stories live. Discover now