Unicorn Girl

Prázdniny začínají

Trochu zrychlíme..

Konečně jsme se naše a ostatní třídy dočkali toho velice "důležitého" papíru, který znázorňuje celou naši lenivost po celý rok.  

No když zkončila škola přišla jsem domů.

Já: ,,Ahoj mami! Už jsem doma!"

M: ,,Ahoj Bello. Tak co, máš vysvědčení?" 

J(já): ,,Ou ehm...ano mám."

M: ,,No Bell, co znamenají ty dvě trojky? No dobře nevadí. Vsadím se že pořád lepší než ostatní co?"

J: ,,To ano" Zasmáli jsme se 

M: ,,No hele Bell mám pro tebe skvělou zprávu."

J: ,,A jakoupak?" Řekla jsem zneklidněně..

M: ,,Tyto prázdniny pojedeš k babičce Markétce na Farmu."

J: ,,No super" Řekla jsem natěšeně, jelikož se u místa děje ten náš rodinný příběh ale zároveň smutná, jelikož tam žije jedna nafrněná Patricie..

No mamka ještě dodala menší věc..

M: ,,Jo a Bell pojedeš už zítra" Řekla natěšeně

J: ,,Cože?! Už zítra?!"

M: ,,Ano, už zítra. Tak se začni chystat."

J: ,,Eh, no dobře.."

Tak jsem vyšla nahoru do pokoje si sbalit oblečení do mé tašky a "těšit" se na zítřek.

No večer jsem ještě koukala po internetu na další skvělé a velice potěšujících příspěvcích o mě...  Které byli od mých velice blízkých nepřátel..

No najednou mi přišla zpráva od.. Pana tajemného...? Kdo to sakra je?

Pan tajemný: ,,Ahoj květinko"

Bell: ,,Ahoj? My se známe? A neříkej mi prosím květinko.."

Pan t. : ,,Tak mi řekni jméno a já ti tak nebudu říkat beruško :)"

Bell: ,,Bože můj -.- . Jmenuji se Bella. A tvé jméno?"

P. t. : ,,Krásné jméno .. Bella *-* No mé jméno je Daniel."

Bell: ,,Děkuji a tvé také ujde."

P.t. : ,, A kolik ti vlastně je? Mě je 18 let."

Bell: ,,Mě je 17.. No hele už musím končit a zítra odjíždím tak Čau Danieli."

P.t.: ,,Né ještě neodcházej! Chci si s tebou psát!"

Ale další zprávy jsem už nečetla. Hodila jsem mobil někde na noční stolek s šla jsem spát.

Ráno když jsem se vzbudila tak nevím proč, ale myslela jsem na Daniela... První člověk co si se mnou chtěl psát... No ani se nedivím když neví, že mám ráda jednorožce... Ach jo :c

Sešla jsem dolů do kuchyně, sedla jsem si ke stolu a vzala jsem si první věc kterou jsem viděla. Hm, zase jabko.

M: ,,Dobré ránko beruško. Tak jak ses na dnešek vyspala?"

J: ,,Ale jo.. šlo to."

M: ,,No už se začni chystat na hodinku odjíždíme a víš že budeš ještě přestupovat na vlak."

J: ,,No jo vím.." Tak jsem vstala od stolu zasunula židli a společně s mým jabkem jsem šla nahoru do pokoje si vzít něco na sebe.

Vzala jsem si něco lehčího. Volno triko, kraťasy, brýle a nějaké tenisky. 

J: ,,Už jsem tam dlouho nebyla.. snad tam mají pořád internet.. No ještě mám data takže na nějakou dobu snad vystačí" Uchechtla jsem se

M: ,,Bello pojď! Vyrážíme!"

Tak jsem čapla tašky a letěla jsem dolů před dům.