Šla jsem po ulici, bylo něco kolem třetí ráno a ulici osvětlovala pouze slabá světla pouličních lamp. Přemýšlela jsem nad věcmi, které málokdy dávaly smysl.... Ah, asi bych se měla představit, jako třeba: Jak se jmenuji, nebo kolik mi je let, ale podle mě to není důležité. Najednou jsem upadla na studený chodník ,,Do pr*ele." Řekla jsem si potichu sama pro sebe, nemohla jsem se zvednou a strašně mě bolelo koleno. Najednou jsem uviděla černé auto jak jede po mokré silnici směrem k chodníku na kterém jsem seděla, po chvíli zastavilo opodál mě a vystoupil z něj vysoký tmavovlasý muž v černém obleku. Rozběhl se ke mě, nejdřív jsem se ho bála, ale najednou ke mě promluvil: ,,Nemusíš se mě bát, viděl jsem jak jsi spadla, mohl bych ti nějak pomoct?" Podal mi ruku a se ji chytila. ,,To je v pořádku." Řekla jsem a snažila se postavit na svou levou nohu, ale najednou jsem sykla bolestí, nejspíš jí mám naraženou. Hned mě chytil okolo ramen, aby mi dělal oporu a já se mu podívala do jeho hnědých očí. ,,Nechceš někam svézt? Na tu nohu se nemůžeš postavit..." Řekl, ani nečekal na odpověď a táhl mě k němu do vozu. Jeho černý Mercedes se pomalu začal vzdalovat od místa našeho setkání ,,Promiň, že jsem se nepředstavil, já jsem Brian Warner, ale můžeš mi říkat Marilyn." Prolomil ticho které panovalo v autě a usmál se ,,Já jsem NicBlaBla." Řekla jsem mu a usměv mu oplatila. Najednou najel na nášlapnou minu a my vybouchli.
KONEC
HAHAHAHAH LOLOLOL xDDDD
