Bring Your Body, Baby [CZECH & FINISHED]

Part four

Lidi, jenom se moc chci omluvit za některé chyby ve větách, že to třeba nedává smysl, ale vážně. Moc jsem se snažila to přeložit tak, aby to dávalo nějak smysl, ještě mi pomáhaly jedny holky (Naďa & Ellie) aby to dávalo nějak smysl. :/

Vážně, MOC, se omlouvám za ty chyby, které najdete. :/

Jestli stále máte zájem, další bude za 50 hvězdiček^^

~~~~~~~~~~~~

„Samozřejmě můžeš normálně chodit na své hodiny, ale krom toho, budeš potřebovat povolení, abys mohl opustit dům. Jednou za čas tě nechám jít ven, aby to tvým přátelům nepřišlo podezíravý, ale z větší části tě chci doma, jasný zlato?“

Brunet těžce polkne. Jak se vůbec dostal do tohohle celého? Přesto kývne. Je to jenom měsíc.

„Hodný kluk,“ zašeptá kudrnka, usmívajíc se. „A neuděláš se bez mého povolení. Nikdy.“

Modrooký se hluboce nadechne a znovu kývne. Rozumí, co tohle nyní je. Bude zkurvenou sex-štětkou. Je ponížen.

„A poslední pravidlo,“ řekne Harry, naklánějíc se blíže. Louisovi se zadrhne dech, když se profesorovy rty lehce dotknou těch jeho, není to ani z daleka polibek, ale dosáhne úrovni důvěrného styku, který neočekával. Když Harry stále neřekl poslední pravidlo, Louis začal být znepokojený, bál se, co to mohlo být.

„Ano?“ zeptá se, zvědavě a vyděšený.

Zelenooký se usměje do rtů mladšího chlapce a jemně políbí jeho spodní ret.

„Od teď, mi budeš říkat ‚daddy‘.“ [nebudu to moc překládat, všichni víte, že daddy znamená tatínek, či tak:D prostě, Louis bude muset Harrymu říkat Tati O:) ]

Louis je zatraceně v prdeli.

-

Když si modrooký brunet ráno balí jeho poslední nezbytnosti, lehce se třese. Nemá ani ponětí, co má očekávat a není si jist, zda to vydrží.

Jedna z jeho největších starostí je Zayn Chvilku spolu randili, a i přesto že to nebylo nic vážného ani podobně, je si jistý, že Zayn si nebude vážit toho, že bude po měsíc ignorován. A vážně pochybuje o tom, že ho Harry pustí si jít ven na rande a souložit s jeho ne-zcela-přítelem.

Ale pak si připomene, že tahle situace mohla být i horší. Harry je mladší než většina z Louisových profesorů a je i bezpochybně pohledný. Louis byl okouzlen jeho zelenými oči a především jeho kudrlinkami, během prvního dne čtvrtletí. Byl ke svým studentům vážný, a nenechal by se chytit, kdyby měl zálusk na jednoho ze svých studentů. Louisova mamka si nemohla dovolit platit školu, takže si Louis musel sehnat práci a tvrdě makat aby získal stipendium, a teď musí makat dvakrát tvrději, aby si ho udržel. To je taky důvod proč začal tancovat u tyče. Nemusí se moc nadřít a přinese mu to hodně peněz. Dává mu to sice celkem krátký čas k tomu, aby mohl studovat, ale aspoň si může dovolit kupovat potraviny a platit jeho byt.

Krátce ho zajímá, jestli ho Harry bude držet dál od jeho studií, v naději, že jeho profesor bude chápat jeho potřebu, aby mohl věnovat svůj čas škole.

Když má všechno sbalené do jeho batohu a sportovní tašky, opouští svůj byt s těžkým povzdechem a rozklepanýma rukama.

Vážně moc si přeje, aby věděl, co by měl očekávat.

-

Harry bydlí na vrchním poschodí příznivé budovy v hezké části města. Louis se cítí trapně, stiskávajíc tlačítka ve výtahu, cítí se, jakoby sem nepatřil. A taky že ne.

Když se dostane ke dveřím označené číslem apartmánu, který pro něj Harry napsal, na chvíli přemýšlí, jestli je tohle nějaký vtip. Přemýšlí, jestli mu Harry otevře dveře a začne se mu smát, že opravdu přišel. Teď by se měl otočit a nechat jeho učitele, aby všude kolem rozvěsil jeho fotky. Mohl taky ty fotky rozvěsit na univerzitě na severu, možná.

Ale je to pouhý měsíc, opět si připomene, když zvedne ruku, která se mu stále třese, aby tiše zaklepal. Ustoupí, přešlapujíc dopředu a dozadu. Malinko cítí, jako by se měl každou chvílí rozbrečet z ponížení a z nervů.

Po chvilce se dveře otevřou, odhalujíc Harryho v kraťasech a tričku. Takto vypadá přirozeněji, než ho kdy Louis viděl, vypadá tak mladě. Vždycky si myslel, že jeho profesorovi bylo tak 40, ale možná že odhadl příliš moc kvůli těm oblekům a kariéře.

„Ahoj, zlato,“ přivítá ho mile, usmívajíc se. „Pojď dál.“

Starší odstoupí od dveří a nechá mladšího vejít dovnitř bytu, s rukama stále složenýma na bocích, aby zakryl jeho třesení. Jeho oči se rozhlíží po prostoru, zahlédne otevřenou kuchyň po levé straně a před sebou obytný prostor s velkými okny na vzdálené zdi. Přímo napravo, je schodiště a modrooký předpokládá, že to vede do pokoje.

„Chci, aby ses uvolnil,“ řekne kudrnka, stoupajíc si za modrookého. „Jenom si budeme muset chvilku na sebe zvyknout, okay? Nebudu se tě dotýkat a ani ty se mně hned nebudeš muset dotýkat. Neboj se.“

Brunet si přeje, aby to bylo tak jednoduché, ale snaží se dýchat zatímco kudrnka vezme jeho tašky a položí je stranou. I modrookého bunda je sundána a pak je zaveden dále do bytu a je posazen na pohovku.

„Jsem rád, že tu jsi,“ řekne Harry, který se usadí vedle něho. „Chtěl bys něco k pití nebo něco k jídlu?“

Louis zavrtí hlavou.

„Potřebuju, abys používal slova, Louisi,“ řekne opatrně.

Je to Louisův první příkaz a začervená se, když zašeptá „Ne“.

„Hodný kluk,“ řekne Harry potěšeně, prohrabujíc prsty Louisovi vlasy.  „A teď mi řekni něco o sobě. Odkud jsi, co rád děláš. Jak to, že tak roztomilý kluk jako jsi ty, skončil tak, že si sundával oblečení před lidmi a nechával je slintat nad jeho tělem.“

Mladší se nejdřív trochu krčí, ale nakonec řekl jeho profesorovi nějaké základy; jak jeho rodina neměla peníze, řekl mu i o jeho stipendiu a vše ohledně toho. Harry se zájmem poslouchá a hladí při tom Louisovo stehno. Dál to ale nezachází. Louis se po chvilce trochu uklidní, aspoň natolik že se netřese, když už končil s řečí.

„Tvoje rodina na tebe musí být pyšná, zlato,“ řekne mile a nakloní se, aby mu mohl věnovat malou pusinku na tvář. „Tak skvělý kluk. Tak dobrý chlapec. No nejsi? No nejsi hodný kluk?“

Louis jemně přikývne, ale pak si vzpomene na Harryho dřívější poznámku k mluvení a dodá jednoduché „Ano“.

Starší se na to jen usměje a nepřestává hladit Louisovo stehno a koukat na něj. Louis se začíná cítit trapně, zíraje ven z okna naproti němu. Nakonec se stejně otočí a naváže tak s Harrym oční kontakt. Učitel zvedne svou ruku na Louisův hrudník, kde začne pod jeho tričkem dělat prstem kroužky.

„Jsi tak nádherný ke koukání,“ řekne zelenooký s úsměvem, který mu pod očima způsobí drobné vrásky. „Vážně moc nádherný.“

Louis se nervózně zakousne ret a řekne tiché „Děkuju“, než se Harry pomalu nakloní a jemně ho políbí. Louis očekává víc, ale je jenom jemný polibek, po kterém si kudrnka zase pomaličku sedne, vzdychne a znovu se usměje.

„Koupil jsem ti něco, co bych rád, aby sis dnes oblékl,“ řekne potichu. „Co kdybys zašel do ložnice a převlékl se do toho. Leží to na posteli. A vezmi si věci nahoru, když už jsme u toho. Udělal jsem ve skříni trochu místa, kdyby sis tam něco chtěl pověsit.“