Srdce mi vynechalo pár úderu. Sedíš na břehu. Opravdu tu sedíš. Tím nejrychlejším krokem kterým dokážu dojdu až k tobě a sednu si. Pootočíš hlavu směrem ke mě a věnuješ mi vřelý úsměv. Opětuji ti možná ještě vřelejší, protože jsem opravdu rád, že tě vidím živou a zdravou. Poprvé si se na mě usmála s koutky od ucha k uchu. Chvíli jsem si v hlavě srovnával všechno, co jsem chtěl vědět a pak jsem se konečně zeptal.
ČTEŠ
Stála na břehu
Teen FictionStála jsi tam a dívala se na vlnky, které způsoboval nemalý proud řeky. Nikdy na ten den nezapomenu...
