????????Minulost se vrací????????

4

Začali mi po líci téct slzy.

Nemám už dost síly na tenhle život.

Dneska poslední den a bude výkend, konečně.
Na sebe jsem si vzal černé kalhoty s dírami na kolenou a k tomu obyčejné bílé, dlouhé tričko s dlouhým rukávem.

Do školní Vans tašky jsem hodil učebnice a svačinu.

Do uší jsem si pustil hudbu.

Dole nebylo slyšet ani živáčka.

Do školy to bylo kousek.

Obul jsem si bílé converse, jelikož venku nebyla zima, tak jsem sral na nějakou bundu.

•••

Už mi zbývalo asi tak 500 m k tý mučírně, vůbec se mi nechtělo.

Nemusel jsem ke skříňce, nebudu se přezouvat.

Vlitnul jsem rovnou do třídy.

K mému "štěstí" tam už parta debilů seděla.

Dělal jsem že  jsem se jich nevšiml a šel k mé lavici.

Když jsem si sedl na židli, celá třída propukla smíchem.
Uvědomil jsem si to.
Rychle jsem se zvedl a koukl pod zadek.

Cely můj zadek teď zářil svítícím slizem.
Nasral jsem se.
Vlitnul jsem na nejvíce smějícího blonďáka a začal ho škrtit.

Najednou se okolo nás udělalo kolečko.
Začali jsme se tam prát.
Možná by dostal víc do držky, kdyby do třídy nevešel učitel.

"Hilston a Wethrel! Do ředitelny !"
Vykřikl.

"Jestli něco kecneš je po tobě, kreténe"
Přecedil zkrs zuby.

Odstrčil jsem ho od sebe, a šel směr ředitelna.

Zátukal jsem na dveře.
"Dále"
Uslyšel jsem hlas starého pana.

"Dobrý den, poslal nás pan profesor Thinks"
Otočil jsem oči v sloup.

Ředitelovi se na čele zobrazila modrá žíla, podle toho co jsem slyšel, tak prý když je nespokojený tak se mu na čele vyboulí ta žíla.

"Ále, copak jste provedl pane Hilstone?" Zamračí se.
"To já ne ! To on!" Ukázal jsem na Wethrela.

"Co mi o tom povíte vy ? Pane Wethrele?"

"Co jako, neměl po mně vyjet. Normálně mě tam začal škrtit"
Obhajoval se.

"Kdyby si mi nepodstrčil pod zadek ten svítící, žlutý, lepicí sliz. Nevyjel bych."
Zamračil jsem se, co si jako o sobě myslí?!

"Je to pravda?" Otočil svůj pohled na Wethrela.

"Jasně že ne, pane řediteli"

"Co lžeš?!"
Zakřičel jsem, nejspíš moc hlasitě.

"Víte co ? Nemůžu se cely den zabývat vašemi problémy, za prvý co udělám, je že zavolám vašim rodičům. A oba dostáváte trest. Ten zní, oba budete jeden týden po škole. Moje poslední slovo, a teď jdete do třídy"

Odřekl svůj monolog ředitel.

"Ale.."

Nedořekl to.

"Žádné ale ! Jděte !"
Týden ?! To sním nevydržím! Vždyť teď mi už děla ze života peklo!

Jen co jsme zavřeli dveře od ředitelny, mi jednu pěst vrazil do břicha.

"Teď mě poslouchej ufňukánku, teď ti začne to pravý peklo, budeš litovat že ses narodil ty zmrde jeden" plivl a odešel.

Au.s

Jediný co jsem v tu chvíli cítil byla bolest.