Youtube tábor 4

8. kapitola - Premiéra

Pohled Báry:

No.
Premiéra je už dnes a kluci nic netuší.
Maximálně, jestli se podívali na program kin.

Každopádně jsem vymyslela, jak se tam dostat, aniž by měli nějaké tušení.

Řekla jsem jim, že potřebuju na Čerňák vybrat nějaký dárek. Slabá výmluva, ale na kluky velice účinná.

Vyjeli jsme ve třech autech a natáčeli cestu. Mně s tím pomáhá Dee, protože je pro mě důležité, aby z toho bylo video.

Podařilo se nám zaparkovat na parkovišti a já rychle doběhla pro lístky.

Kluci mě našli před areálem kina a čekali, co ze mě vypadne.

,, Sice je pravda, že potřebuji dárek, ale nemůžeme promrhat moji premiéru."

Ty jejich pohledy stály za to.
Žena u trhání lístků nás doprovodila do soukromého sálu s menším pódiem, kde byl připravený mikrofon.

Jen, co jsme vešli nás někdo oslepil bleskem fotoaparátu.

,, Prosím, až po filmu."

Fotograf se mile usmál a vypnul si foťák. Rozdala jsem klukům lístky s místy a já se rozešla ke Karlovi, který tento film režíroval. Seděl tam i zbytek našeho štábu, se kterým jsem se řádně přivítala.

,, Bude tu dost novinářů, ale neboj, nenecháme je udělat nějakou špínu."

Objal mě a já si najednou na sedačkách všimla mého tajného oblíbence.
Vyběhla jsem schody a skočila mu kolem krku.

,, Co tu děláš?"

,, Nemohl jsem prošvihnout tvoji premiéru."

,, Jsem ráda, že tu jsi, Nanuku." Zašeptala jsem na něj jeho přezdívkou a to ho skoro rozesmálo.

,, Moc se těším."

Seběhla jsem zase schody dolů a šla se připravit s Karlem na pódium.

Byl plný úplně celý sál a já znervóznila.
Tolik lidí zajímá, co tam je.

Kdo skutečně jsem za kamerou.

Mám strach.

Karel si vzal do ruky mikrofon a nechal ztlumit světla.

,, Dobrý den, jmenuji se Karel Dusný a jsem režisérem dokumentu. Bylo neuvěřitelné a pořád do teď nedokážu pochopit, jak tehdy udělala Bára všechno pro to, abych se s ní mohl sejít a tím se domluvit na projekt, který za chvíli uvidíte. Za ten čas jsem mohl poznat ženu, která není jen skvělá pro svoji tvorbu videí, ale hlavně pro její dobré srdce. Vše, co v tom dokumentu uvidíte, je pravdivé. Neradi bychom druhý den viděli nějaké pošpinění na Bářinu osobu. V rohu vždy můžete vidět datum, kdy byly záběry točené. Případné otázky vám můžeme zodpovědět po zhlédnutí. Teď si užijte film."

S potleskem jsme se posadili do první řady a Jirka zamnou mě bratrsky poplácal po rameni. Světla zhasla a film se pustil.

Šlo to rovnou bez reklam.

Je to tady.

Kameraman šel dlouhou chodbou ke dveřím, do kterých vešel.

Seděla jsem v křesle a dělala něco na notebooku. Byla jsem absolutně neupravená.

,, Neříkej mi, že tohle tam dáme."

,, Možná? Na čem děláš?"

,, Stříhám videa dopředu, abych pak mohla pravidelně vydávat."