O PĚT MĚSÍCŮ POZDĚJI
Laura
Už uplynula celkem dlouhá doba od začátku školního roku. Já, Daisy i Emma jsme nejlepší kamarádky a víme, že nás nic nikdy nerozdělí.
Dnes je 25. ledna, četla jsem si na mém kalendáři, který ležel na mém nočním stolku. Jako každé ráno jsem se šla nasnídat, vyčistit si zuby, obléct se, připravit se do školy,....
Když jsem vešla do třídy, Emma už seděla v naší lavici. Začaly jsme si před zvoněním povídat, jako každý jiný den. Chvilku před zvoněním vešla do třídy Daisy. Emma si jí všimla jako první a zamávala jí. Daisy Emmu viděla, ale místo toho, aby jí taky zamávala po ní hodila vražedný pohled. Otočila jsem se na ní, když jsem viděla, jaký má Emma výraz. Jediné, co mi připadalo trochu divné bylo, že si šla Daisy sednou úplně na druhou stranu třídy. Místo toho, aby si šla sednout jako obvykle do lavice vedle nás si šla sednout k Tereze. Tereza k nám přišla na začátku tohodle školního roku s polečně s Emmou. Je to naše třídní leštěnka, která si myslí, že je nejlepší a za to jí snad všichni lidi ze třídy nenávidějí. Otočila jsem se zpátky na Emmu. Měla výraz připomínající vyděšenou kočku. Obě jsme z toho byly zmatené. Nevěděli jsme co se děje, jestli jsme jí něco neudělaly...
Další den jsme pozorně sledovaly, co bude Daisy dělat, protože ona když se naštve, tak většinou jen na krátkou dobu a pak se s námi normálně baví. Daisy vešla do třídy, ale to už jsme byly dávno připravené jí sledovat. Myslely jsme si, že si k nám sedne a bude se s náma normálně bavit. Místo toho si ale sedla zase k Tereze a nás si vůbec nevšímala. Jedním okem jsem zahlédla Emmu jak kouká na Daisy jako na zjevení. Z jejího výrazu šlo lehce poznat, že je z toho hodně smutná.
Asi o týden později už jsme se s ní vůbec nebavili, čekali jsme, až přijde ona za námi. To se ale bohužel nestalo. Až do konce školního roku se s námi vůbec nebavila...
