Každou noc, bez vyjímky, se objeví na Gumballově balkóně.
Mladý princ to dřív nenáviděl. Docela panikařil a frustrovaný nezvanou návštěvou, volal stráže.
Konec konců, 'Král Upírů' není zrovna moc lákavý titul. Marshall sám o sobě je slušně nepřípustný, ať už jeho vkusem nebo způsobem jak se vznáší kolem s tím jeho upířím ksichtem a straší lidi kolem, jeho posedlostí dělat si legraci z lidí a zahrávání si s nimi, jeho nedostatem zdravého rozumu, skutečností, že se oxiduje mezi Fionu a Gumballem na jejich cestě za dobrodružstvím a každou noc se objevuje na jeho balkóně. Gumball byl celou touhle věcí otráven. A kdo by nebyl?
Časem přestal volat stráže. Časem se přestal bát upíra a přestal se tolik uzavírat, pokaždé když se objevil. Popravdě, se časem kolem krále začal cítit uvolněněji. Každou noc, když se objeví, Gumball ho nechá, aby vstoupil přes práh do jeho pokoje a mohli si popovídat. Vždy mluvil Gumball, většinou o jeho dni nebo jeho obavách nebo Fioně - zatím co Marshall Lee ho jen sledoval a poslouchal. Trpělivě, chápavě, tiše ... nepřerušoval ani si nedělal srandu z jeho tajemství, a proto Gumball cítil, že je schopen Marshallovi toho tolik říct.
Ale noční Marshall Lee byl jiný než denní Marshalla Lee. V noci byl Marshall laskavý a jemný, poklidně se vznášel kolem Gumballa a sladce ho škádlil, skoro jakoby flirtoval, poslouchal jeho problémy, aniž by ho soudil. Ale během dne byl 'Upířím Králem', nemilosrdný a dychtivý po strašení, žertování a dělání problémů. Chodil za Fionou a intimně se jí dotýkal a poté se šibalsky usmál směrem ke Gumballovi, takže bylo zřejmé, že to dělá záměrně.
Gumballovi se nelíbil 'Upíří Král', ale možná se zamiloval do nočního Marshalla. Přemýšlel, bylo možné milovat jen jednu polovinu člověka? ... nebo tedy upíra. Nemohl by princ Gumball milovat obě? Ne. Během dne nebyl Marshall někým, koho by Gumball mohl milovat. Ale v noci ... způsob jakým se na něj Marshall díval a mluvil s ním ... kdo by se do něj nezamiloval?
Nevěděl, co ten pocit přesně je, ale Marshall Lee - alespoň ten noční- byl někdo, koho Gumball chtěl ve svém životě. Takže když byl Marshall ten, co se rozhodl mluvit jedné studené noci na Gumballově balkoně, princ neváhal a poslouchat. Vrátil tu přízeň, kterou ho Marshall obdařoval po celou tu dobu, tiše seděl a poslouchal.
Marshall mluvil o jeho otci a bolestech, o tom, jak osamělé je cestovat přes Ooo bez jakéhokoliv důvodu. Mluvil o tom, jak je smutné sledovat lidi, které miloval, umírat. O tom, jak přemýšlel ... jak jednoho dne zemře i Gumball s Fionou a on bude muset jenom stát a přihlížet, živý, mladý a silný ...
"Proto se chopím tohoto dne," řekl s klidným hlasem a posmutnělým úsměvem. "Jestli nebudu reagovat impulsivně ... když neudělám to co chci, kdy chci, kam to pak půjde? Jednoho dne to všecno zmizí a já promrhám svoji šanci."
Byla to pravda, a možná to byl důvod, proč se Gumball neodtáhl, když se Marshall naklonil dopředu, aby ho políbil. Jejich rty se na chvíli lehce otřely, Marshallovy chladné a Gumballovy horké. Bylo to krátké a jemné, ale nějakým způsobem hřejivé a oslňující. Gumball několikrát zamrkal. Marshall se odtáhl, olízl si rty a ušklíbl se od ucha k uchu. "Proč jsi mě neodstrčil?" zeptal se a Gumball nevěděl co má odpovědět. Dokonce ani nevěděl, proč se nechal políbit, proč se mu to tolik líbilo, proč si připadal, že jeho láska není láskou, kterou původně předpokládal.
Byla to láska k 'Upířímu králi' nebo k Marshallovi? Gumball nevěděl. Jediné, co věděl bylo, že chtěl Marshalla po svém boku, hlavně když to znamenalo líbání a milování a sdělování všech svých tajemství - prostě chtěl být s ním ... s Marshallem.
Každou noc, bez vyjímky, se objeví na Gumballově balkoně. A každou noc, bez vyjímky, zde na něj Gumball čeká.
--------------
Děkuji za přečtení. Je to sice krátké, ale doufám že potěší. každý komentář mi šíleně zlepší náladu a jsem za ně ráda ^.^
