Narcissa

Narcissa seděla v salónku a popíjela jasmínový čaj, zatím co pozorovala svého syna, který poslouchal něco, co mu Scorpius říkal.

Narcissa Malfoyová, nejvíce milující osoba, kterou byste mohli poznat. Celý život dělala to, co chtěli ostatní, nebo to, co dělat musela, aby ochránila svoji rodinu.

Rozená Narcissa Blacková, která vyrůstala v rodině, která ji krmila řečičkami o nadřazenosti čistokrevných kouzelníků. Ta, která byla natolik loajální své rodině, že si myslela, že vše, čemu věří, musí být pravda. Ta, která byla tak loajální, že byla málem zařazena do Mrzimoru, ale nakonec byla zařazena do Zmijozelu, protože stejně tak, jak byla loajální, byla mazaná a chytrá. Ta, která už byla unavená z toho, že byla hodnocena za svoji krev, a ne za věci, které udělala. Ta, která byla odjakživa excelentní v lhaní. Ta, která si vzala Luciuse Malfoye, protože on byl to, co její rodina chtěla. Ta, která se do Luciuse zamilovala velmi rychle, protože on ji ukazoval jak úžasná je. A to nejen kvůli její krvi. Ta, která se rozplakala štěstím, když zjistila, že je těhotná, protože náhle tu byl malý človíček, kterého stvořili a ona jej už v tenhle moment milovala víc, než kdy někoho milovala za celý svůj život. Ta, která by byla velmi pyšná, kdyby se Draco dostal do Mrzimoru, protože nikdy nezapomněla, jak ji tam málem klobouk zařadil. Ta, která se rozhodla riskovat úplně všechno, když zachránila Draca a Luciuse. Ta, která vždy stavěla rodinu na první místo. Ta, která šla proti všemu, čemu od dětství věřila, aby zachránila Draca, protože vyhrát válku a být bez něj, by nic neznamenalo.

Takže ano, Narcissa Malfoyová byla povýšená, schovávala se za svoji ledovou masku, věřila těm čistokrevným žvástům, kvůli kterým ztratila obě sestry. Jedna se jich zřekla a druhá pro ně zemřela. Přihlížela na všechny ty odporné věci, které se děly v jejím domě, ale nikdy nic neřekla. Ale i přesto všechno to byla ta nejvíc milující osoba v celém kouzelnickém světě. A taky odehrála jednu z nejvýznamnějších rolích ve válce, když lhala o smrti Harryho Pottera. Stačilo, aby řekla, že žije a všechno mohlo být jinak, takže svým způsobem i ona zachránila svět. A aby se nezapomnělo, nikdy nepřijala Znamení zla, a i když se její názory shodovaly s těmi Voldemortovými, všechno to skončilo v momentě, kdy začal plánovat Dracovu smrt.

Pokud jste si někdy mysleli, že Narcissa Malfoyová je padouch, tak jste se spletli. Ona je matka, která udělá cokoliv, aby ochránila svoji rodinu.

Ale stále ve vzduchu visí jedna otázka. Proč nebyla Narcissa pojmenovaná po hvězdě, nebo souhvězdí jako ostatní Blackové? Bellatrix, Andromeda, Sirius, Arcturus, Cygnus, Pollux, Orion, Alphard. Zavzpomínejme na moment, kdy Narcissa zachránila Harryho z lásky ke svému synovi. V ten moment byl Harry opět zachráněn mateřskou láskou. A to je důvod, proč se Narcissa jmenuje po květině, stejně jako Lily.

„Jmenuje se Rose Weasleyová a je naprosto úžasná," řekl zasněně Scorpius a v ten moment se Dracův pohled střetl s tím Narcissiným, a zatím co on se tvářil překvapeně, ona se lehce usmála.

„Pro Malfoyovi muže je předurčeno zamilovat se do inteligentních žen," řekla a vzpomněla si na moment, kdy jí Draco velmi neochotně přiznal, že se zamiloval do Hermiony Grangerové. Ovšem, že tímhle zjištěním nebyla dvakrát nadšená, stále tam zbylo trošičku té opovrhovanosti k mudlům a čarodějům mudlovského původu, ale všechno, co kdy chtěla, bylo to, aby byl šťastný on! Jenže Draco to přiznal jen jí. Oženil se s Astorií a ačkoliv spolu ti dva vycházeli dobře, Narcissa poznala, že ji nemiluje a není s ní šťastný úplně na sto procent, ale pak se narodil Scorpius a Draco našel svůj smysl života. Být otcem pro něj bylo tak přirozené a byla radost se na ty dva dívat.

Narcissa se nepohodlně ošila a stočila svůj pohled na zahradu. Tolik by si přála, aby tu v těchto chvílích byl Lucius, ale ten už tu s ní nikdy nebude. Když jej konečně propustili z Azkabanu, jeho zdravotní stav byl natolik špatný, že do roka zemřel, a ačkoliv zde měla Draca, Astorii a Scorpiuse, cítila si tak nějak prázdně. Tak nějak sama, jako tomu bývalo na škole a ve chvílích, jako byla tato, se musela ohlížet za svým životem a jisté situace přehodnotit.

Jméno Malfoy za války ztratilo svůj lesk a Narcissa si vždy vzpomněla na Mal Foi, což ve francouzštině znamená špatná víra. Teď už tak nějak věděla, že všechny ty Voldemortovy ideje byly špatné, ale v tu dobu jim věřila, ale jakou měla možnost? Byla tak vychovávána od útlého věku a jiný názor neznala. Kolikrát si vybavila vzpomínku na den, kdy sem přišli lapkové s Harrym, Ronem a Hermionou. Kolikrát se sama sebe ptala, jak se její syn asi musel cítit, když Bella mučila Hermionu. A to byl jeden ze zlomových okamžiků, kdy si uvědomila, že i když jí mudlové vadí, tohle si nezasloužili. Vždyť ta dívka byla ve stejném věku jako Draco a její křik slyší Narcissa do dnes. Bylo to jen nebohé dítě, a i když souhlasila od úplného oddělení světa kouzelníků a mudlů, tohle ji zlomilo. A když se chvíli po válce Draco svěřil se svými city, vybavila si ten jeho pohled. Byl stejně zlomený jako ona. Dnes tolik záviděla své sestře Andromedě, že z toho unikla a tolik se styděla, že tomu ona věřila!

I přesto, si nedokázala představit, že by to bylo jinak. Že by celý její život proběhl lépe bez všech těch rozdílů krve. Byla Blacková? Byla. Byla Malfoyová? Byla. Byla prostě taková, jaká je, a její život jí připadal správný. Připadalo jí, že se to tak prostě mělo stát. A i potom všem se neubránila tomu, aby se aspoň trošičku nadřazeněji necítila.

Jenže taková prostě ona byla.

***

Náhlý a krátký výplod moji fantazie 🙈 Názory? ♥️