2,

72 3 0
                                    

Pohled Billyho:
Ti z vás co nás sledují pravidelně ví že jsme měli vyšetřování na místě zvaném Palace salon(XII 1. díl jo jsem líný hovado co neví jak se to píše a je líné to najít 😅) a taky určitě víte co se stalo mýmu malýmu Jayovi. Tehdy když ho Zak poslal do tý šachty nebo co to bylo. Když ho tam něco stáhlo za nohu , když mi to pak Jay vyprávěl ze svého pohledu měl jsem co dělat abych po něm neskočil a nezačal ho objímat protože já budu ten kdo ho ochrání před vším. To já chci být ten kdo ho ochrání a nikdo mi v tom nezabrání nikdo . A právě proto jsem rád že je po všem a taky jsem byl rád že chvilku po té co jsme se vrátili z večeře za mnou přišel můj miláček Jay a prosil mě o to abych mu pomohl že z toho tak trochu vyklepaný a taky se mi přiznal že to ještě nikomu neřekl ale že trpí menší klaustrofobií a že potřebuje trošku porovnat myšlenky .

Pohled Jaye:
Ne už znovu ne sice nejsem tak slabý jak by se na první pohled zdálo ale ..... ne znovu mě do té šachty nikdo nedostane takže ...... takže tak. A nejspíš to bude taky trochu i tím že mám menší klaustrofobii . Už když jsem tam lezl měl jsem hrozný pocit vůbec se mi tam nechtělo , každý člověk má nějakou hranici a tohle byla ta má ale nakonec jsem to nějak zvládnul , byl jsem rád že jsem tam nebyl sám a byl tam Aaron sice Billyho bych uvítal víc ale co lepší někdo než tam být úplně sám . Sice nebyl taky v té šachtě ale v jiné místnosti ale byl pořád blízko . Upřímně vím že mě má Billy rád ale jen jako kamaráda jsme prostě nejlepší kamarádi nic víc nic míň . A jsem hodně rád že ho mám to zase nebudu lhát stojí při mě tak jako nikdo jiný. Proto jsem za ním po večeři přišel aby mi pomohl uklidnit myšlenky.

Pohled Aarona:
Tak jo je to tady je noc a jsme na hotelu a já nemůžu spát . Prostě za boha nemůžu spát ne že by se mi nechtělo ale spíš mám ne přímo strach ale prostě mám pocit že tu nejsem sám a to něco co tu je čeká až usnu ale ne to té věci nemůžu dovolit určitě by se to o něco pokusilo a to já nechci.
Nakonec jsem to asi po půl hodině vzdal a rozhodl jsem se jít za Zakem ten mě vždycky dokázal uklidnit. Když jsem zaklepal na dveře jeho pokoje otevřel mi jen v boxerkách a já v duchu slintal ..... moment co jsem to právě řekl já přece nejsem gay vždyť mám přece ženu já ne .... ne nemůžu a ani nejsem gay. No upřímně jsem rád že už mě tak dobře zná že jsem nemusel nic vysvětlovat a rovnou mi řekl až se jdu posadit na jeho postel že si tedy promluvíme .

Pohled Zaka:
Zrovna jsem pomalu upadal do říše snů když najednou někdo zaklepal na dveře. Se zabručením jsem se zvedl z vyhřáté postele a šel otevřít. Za dveřmi stal Aaron a vypadal docela dost unaveně a celkově jako by ho něco tížilo. Uhnul jsem ode dveří a řekl mu ať si jde sednout na postel že si promluvíme o tom co ho tíží. Než jsem ale zavřel dveře uslyšel jsem ránu . Prudce jsem se otočil a tam .......

Ghost AdventureKde žijí příběhy. Začni objevovat