Přála bych si někdy zášť,
Odfouknout lehce jako plášť.
Pocítit jen povznesení,
z noční můry probuzení.
Odhlečit své duši snáz,
Bohužel je to vše v nás.
Ostré střepy minulosti,
Zasáhnou nás do sytosti.
Tak řekni, co dělat mám,
Když tvou duši už znám.
