FORGOT

1.5K 52 1
                                    

,, Ještě jednou začneš kecat nějaké nesmysly, tak nemáme problém tě zmlátit ještě víc" zavrčel Louis na kluka, který si držel zlomený nos.
,, Počkej až poznáš mého přítele. To milý, zlatý neprežiješ" řekl arogantně kluk na zemi a Louis se svou partou odešel.

,, Už mě to nebaví, Felixi. Kdo ti to dělá?" zakřičel naštvaně Nick.
,, Louis děvka Tomlinson, boreček na naší škole" řekl Felix a držel si kapesník u krvácejícího nosu.
,, Jak vypadá?"
,, Brunet s modrýma očima, toho nepřehledneš"
,, Fajn, zítra zůstaneš tady. Harry, ty půjdeš se mnou" řekl Nick a Harry přikývl.
,, Podíváme se na toho našeho borečka" usmál se zakeřně Nick.

Další den odpoledne, oba stáli u školy a pozorovali malého bruneta.
,, To je on" ukázal na něj Nick.
,, Tamhle ten, v té černé bundě, ten maličký?"
,, Jo, přesně ten" přikývl Nick.
,, Je roztomilý, co máš v plánu" uznal Harry.
,, No, zabít ho"
,, Opravdu?"
,, Zmlátil mého přítele"
,, Co když k tomu měl důvod?"
,, Blbost. Slyšel jsi Felixe"
,, To jo, ale-"
,, Žádné, ale. Dávám mu den, pak je mrtvý"
,, Fajn" řekl Harry a Nick odešel.

Harry se rozhodl malého bruneta sledovat.
Když se rozloučil se svou partou, zamířil k lékárně. Harry sledoval každý jeho krok.
Brunet vyběhl z lékárny a za ním běžela lekárnice se slovy Chyťte toho zloděje. Když sledoval jeho kroky dál, po hodně dlouhé době schovávání, uviděl jak jde k rozpadlému domu a odemyká dveře. Harry se tedy schoval k nějakému z oken, kde uviděl ležet v posteli starší paní.

,, Ahoj, babi" sedl si na její postel brunet a pohladil ji po vlasech.
,, Ahoj, Zlatíčko. Byl jsi ve škole?" zeptal se.
,, Jo byl. Dneska to bylo v pohodě"
,, Sundej si bundu, Louisi, není tady taková zima"
,, Jo, zajdu ji pověsit do chodby. Půjdu uvařit oběd, tak ještě spi" usmál se brunet a odešel do kuchyně.

,, Co jsem to udělal?" zašeptal Louis, když z kapsy vytáhl léky pro svou nemocnou babičku. Hned potom se zhroutil na zem a rozplakal se.

Když se zvedl, začal vařit nějaké jídlo, které odnesl babičce.

,, Chutná ti to?" zeptal se Louis.
,, Je to výborné, Zlatíčko. Už sis našel nějakého kluka?"
,, Oh, ne. Ještě ne" řekl zmateně Louis.
,, Je načase, aby sis někoho našel. Já ti umřu a budeš sám. Vždyť ty nemáš ani co zdědit"
,, Nemluv tak. Víš, že jsem šťastný. Jo, koupil jsem ti ty prášky"
,, Jak jsi je sehnal, jsou příšerně drahé?"
,, Vydělal jsem na ně"
,, Louisi, jestli jsi je ukradl-"
,, Ne, hlavně, že je máme"
,, Nevychovala jsem tě jako zloděje"
,, Neukradl jsem je, tak si jeden dej"
,, Budu ti věřit. Už jsi jedl?"
,, Jo, měl jsem oběd"
,, Dobře" řekla Louisova babička a dala si prášek, který zapila vodou.

,, Jdi ven s kamarády, Lou, neseď tu pořád se mnou" řekla babička a Louis, který ležel na jejím klíně, zavrtěl hlavou.
,, Ne, já jsem s tebou rád"
,, Lou, jdi. Tohle je příkaz" řekla přísně.
,, Dobře" přikývl Louis.

Louis: Nejdete někdo ven?

Daniel: Jasně kámo, kde a v kolik?

Niall: Navrhuji v 20:00 U Lípy

Louis: Hele, já nechci jít chlastat

Niall: Louisi, ty naše neviňátko, pojď

Michael: Louisi, to, že s námi moc nechodíš prohlížíme, ale když už jdeš...

Louis: Nemůžu se domů vrátit opilý

Daniel: Noták Lou

,, Louisi, je ti osmnáct. Měl bys s nimi jít pít. Opravdu mi to nevadí" řekla babička a pohladila Louise po vlasech.
,, Děkuji" usmál se Louis.

JEDNODÍLOVKY I. Kde žijí příběhy. Začni objevovat