Poezie?

H O P

Sedět venku pod hvězdy
sedět pod stromem
vedle sebe krabicák a krabičku.
Na krk sem si pověsila mašličku

mašli z konopného lana.

Jen tam tak sedím
a na hvězdy hledím
Ony jsou tak krásné,
ale počkat
vždyť ony sou mrtvé.

Hvězda je ztracený člověk
co už nechodí po světě.
On totiž sedí na obloze

Taky chci být tak krásná.
Tohle byl vždycky můj sen.
Nechci být viděna
když je venku ještě den..

Proto tohle všechno dělám
jen zažít si ten pocit

Už nikdy nebudu osamělá

Napiju se, sevřu vzkaz
a tři dva jedna
HOP.