Yoongi:
Už jsi sám?
Namjoonie:
Ano
Yoongi:
Co Jimin?
Řekl jsi mu něco?
Namjoonie:
Viděl, že si s tebou píšu
Že jsem ti posílal fotky
Yoongi:
A co on na to?
Namjoonie:
Nic, byl takový zamlklý, a pak chtěl sex
Asi chtěl mou pozornost
Yoongi:
A vyhověl jsi mu?
Namjoonie:
Řekl jsem mu, že dnes ne
Yoongi:
:)
Jdeš zítra do školy?
Namjoonie:
Proč?
Yoongi:
Chci tě vidět
Namjoonie:
Proč?
Yoongi:
Protože tě mám rád
Namjoonie:
Necítím se na to, jít mezi lidi....
Přijď ke mě
Mám deprese
Yoongi:
Cože? Z čeho?
A čím ti pomůžu, když přijdu?
Namjoonie:
To neřeš.. jen přijď když tak
Yoongi:
Kde bydlíš?:)
Namjoonie mi dal adresu a já přišel. Byl jsem nervózní, ale musím si jít za tím, co miluji. Namjoon mě pustil k němu. Vypadal jako důchodce. Zeptal se mě, jestli chci čaj. Vážně mě ani nepřekvalila čajová sada zdobena růžemi. Nalél nám oboum čaj do šálků a sedl si.
".... jak se cítíš?" zeptal jsem se, i když jsem viděl, že na tom není dobře.
"Jde to, jsem rád, že jsi přišel, proč si mě chtěl vidět?"
"Chci za tebe bojovat a získat si tě, Namjoonie."
Napil se ze svého šálku a řekl: "Nikoho teď nechci."
Jak nikoho teď nechce?! Začal jsem panikařit. Nechci být zase oklamaný láskou. Znova ne!
"To znamená, že mě nechceš?"
"Řekl jsem to jasně."
"Chováš se jako kretén!!" vykřikl jsem a vydal se ke dveřím.
"Yoongi, počkej!" Namjoon ožil a přiběhl ke mně.
Otočil jsem se na něho se slzami v očích. Bylo mi hrozně. Cítil jsem se zrazen, chtěl jsem zmizet a zabít se. Stáli jsme blízko sebe, ani jeden se nedíval tomu druhému do očí.
Oba jsme to cítíli tak, jakoby bylo zakázané se políbit. Ale tak moc jsme to chtěli.
Zvedl jsem svou ruku a pomalu mu položil dlaň na jeho tvář. Naklonil se ke mně a my spojili naše rty. Cítil jsem ohňostroj pocitů, nechtěl jsem ho pustit. Přitiskl jsem ho na zeď a zajel mu rukama pod triko. Vzájemně jsme si pomáhali z oblečení.
Byl tak dokonalý, chtěl jsem být jeho. Vzal jsem ho za ruku a dotáhl ho na gauč.
