ニ十五 | twenty-five

181 33 13
                                    

...

 Co nejdříve pak přešel na jiné téma, protože mu byli nepříjemné se bavit o něčem takovém a byl si nejistý. Se vším. Chtěl věřit tomu, že je Yuta nevinný. Vážně chtěl. V jeho přítomnosti se začal cítit bezpečně, měl pocit že ho sleduje jen Yuta a teprve až když přišel domů, tak nastalo nepříjemné ticho a neustálá touha ohlížet se za rameno. Jakoby ho Yuta léčil. Chtěl s ním trávit hodiny a hodiny, chtěl se s ním cítit svůj. Došlo mu to hned jak se Yutovi svěřil.

 ,,Ale... Kdy tě vezmou na naší školu?" zeptal se zvědavě.

 ,,Co nejdřív doufám, uvidíš. Pak ti o tom řeknu. Měli by mě přiřadit do tvojí třídy," vysvětlil přívětivě a očividně se sám těšil. Sicheng se slabě usmál a přikývl.

 Sicheng byl překvapený, že se Yuta nepokoušel o nic víc než nějaké držení za ruce. Až když se loučili, tak se natáhnul pro pořádné objetí a čínský chlapec nemohl dýchat. Nelíbilo se mu to, což, jak se později ukázalo, očividně nebyla pravda, protože se sám nechtěl odtrhnout.

 ,,Jsi pro mě hodně důležitý, Winko-chan..." vyznal se Yuta a Sicheng agresivně zakašlal.

 ,,Jsme v nějakém trapném anime s malými holčičkami a yandere abys mi říkal TAKHLE a ještě k tomu s příponou chan, protože pokud já vím, tak nejsme, takže prosím zvol něco jiného. Jo a celkově to bylo dost trapný, ale... cítím co stejně," vyhrkl ze sebe na jeden nádech a doufal, že se ho to tolik nedotklo.


,,HA, nikdo mi nebude říkat jak tě mám oslovovat, máš smůlu."

―✧―

winko-chan pro mě vlastně byla strašně cute přezdívka, ale je to tak cringy když to napíšu XDDDDDDD ale yuta jakožto weaboo mu tak říkat bude... hodí se to na něj...

oh a taky. už mi došlo lines, které bych mohla psát na začátek kapitoly. :(

SHADOW. yuwinKde žijí příběhy. Začni objevovat