SHADOW. yuwin

ニ十 | twooteen

❛ i hide behind you. ❜

　,,Ahoj Jungwoo, moc rád tě vidím!" pozdravil s radostí Sicheng přítele jeho kamaráda a úsměvy obou dvou v podstatě osvětlovaly místnost. Alespoň k tomu bychom mohli přirovnat jejich úsměvy.

　,,Já tebe taky, Sichengie!" přikyvoval a pak do předsíně vstoupil Yukhei. Neměl na sobě bohužel žádné tričko.

　,,Nechtěl by ses třeba... pořádně obléknout?" vydechl Sicheng otravéně.

　,,Asi bych měl... Počkej chvíli," ušklíbl se a poté se vrátil, s nějakým průsvitným tílkem. Sicheng si jen zoufale povzdechl a dále nic nekomentoval.

　,,Takže..." začal Yukhei, když jim třem uvařil Jungwoo kávu, ,,mluvil jsi o něčem v tom telefonátu. Chceš to rozebrat?" Konečně byl seriózní.

　,,Jo. Musím to už někomu říct," přikývl Sicheng a Yukhei něžně požádal svého přítele aby odešel.

　,,Je to strašně divné a absurdní. Připadám si jako v nějakém špatném filmu nebo knize. Prostě... víš jak jsem často působil mimo a zmateně? Necítil jsem se nikdy bezpečně, ani s Kunem. A teď to je horší a horší. Každopádně to zkrátím, můj nový přítel je pravděpodobně i můj stalker, ale jsem si jistý že není. Vlastně ho mám asi rád," vyklopil Sicheng a zapomněl na nějaké velmi důležité detaily.

　Yukhei se udusil na kávě: ,,Ty máš přítele?"

　,,Zrovna jsem řekl že ano, proč jsou všichni tak v šoku?"

　,,Těch důvodu je hodně. Ale hej, nechceš to nahlásit na policii? Nemáš nějaké důkazy?"

　,,Jen ty zprávy na mobilu," vytáhl svůj telefon Sicheng a ukázal mu je.

　,,COŽE... Tohle je vážně špatné, proč jsi to tak dlouho tajil?"

ー✧ー

:')) pokud nepůjdu do půlhodiny spát, tak mi dejte virtuální pohlavek
btw už odmítám udělat korekci kapitoly nebo si to po sobě číst, udělám to zítra. snad.