Tom Rojvol Raddle

614 80 3
                                    


Voldemort se zahleděl do tmavých očí svého věrného stoupence. Severus Snape byl dobrým Smrtijedem, velmi užitečným a o to víc bylo nešťastné, že si ho ještě chvíli nemůže ponechat ve svých službách. Jenže bezová hůlka patří kouzelníkovi, který zabil jejího posledního majitele. Jaká škoda!

„Můj Pane... dovolte mi najít toho kluka..." zaškemral již po několikáté černovlasý muž a Pán zla pojal podezření, že se nejedná tolik o snahu dobře sloužit, ale spíš o pokus se mu vytratit z dohledu. Konec konců Severus nebyl hloupý, ba naopak. Mistr lektvarů měl mnohé kvality, kterých si vážil. Byl lstivý, ambiciózní, inteligentní s nečekaně velikou magickou silou. Jednalo se o perfektního lháře a díky své chladné povaze byl mnohem lepší v nitrobraně, než Voldemort sám. To se po špiona perfektně hodilo, ale zároveň to bylo velmi znervózňující.

„Zabij," rozkázal svému hadovi s lítostí nad ztracenou příležitostí toho všeho, co by pro něho Smrtijed mohl ještě učinit. Když se ovšem díval, jak Nagini na druhého muže zaútočil, uvědomil si, že jednou by to muselo přijít. Problémem bylo, že Severus byl až příliš talentovaný a časem by jeho moc stále narůstala a narůstala, až by se ho ten ctižádostivý muž pokusil odstranit a zaujmout jeho místo.


Sluha dvou pánů a jedné ženyKde žijí příběhy. Začni objevovat