Probudila jsem se na hroznou bolest hlavy a zad.Snažila jsem se zvednout nebo se alespoň přetočit na bok ale taktéž to nešlo.Otevřela jsem oči a rozhlédla se kolem sebe..tma,všude tma.Začala jsem se vrtět a ruce zvednout ale prostě to nešlo,jakobych byla v poutech nebo tak něco."Pomoc!!je tu někdo!!"křičela jsem všude kolem sebe za úmyslem že mě někdo slyší a vysvobodí z téhle tmy,bojím se tmavých míst a tohle je váže něco.
Narůstal ve mě přebytečný adrenalin a já už měla slzy na krajíčku."Heeeeej!!"Zařvala jsem z plných plic a vydechla.Začaly mi téct slzy a z úst vycházet vzlyky,když v tom jsem uslyšela těžké kroky mířící k tomuto pokoji nebo co to je.Začala jsem se klepat jelikož když otevřel dveře projela mnou vlna strachu,nejistoty,adrenalinu a nebezpečí."Áaaa,můžeme začít,pojď odvedu tě za pánem."Řekl cizí hlas a šel blíž ke mě,uslyšela jsem řinčení klíčů a poté uvolnění na mých rukou a poté nohou a krku.Chytil mě surově za rameno a vedl mě černou uličkou ve které bylo několik desítek dveří,bože kde to jsme?v množírně?
"Neloudej se,pán čeká na všechny,ty jsi poslední tak si pospěš."O čem to mluví??Ještě řekl pár nadávek mířících na mou osobu ale to už jsem nevnímala a pozorovala dveře ke kterým jsme se loudavou chůzí blížili."Jdi."Pokynul a rukou ukázal na dveře.Rukou jsem se ujala kliky a zatlačila dolů nýbrž se dveře otevřeli dokořán a mé oči nestíhali pozorovat co zde bylo.Byl to pokoj,velký černý s nábytkem černý pokoj,na konci obří stůl za ním sedící muž který mě nejspíše včera našel ale zase měl přes hlavu kapuci ale to nejdivnější bylo že tu bylo asi tak 20 dívek přibližně ve stejném věku jako jsem já.
Vešla jse a muž který mě sem dovedl za mnou zavřel a já cítila nejistotu protože,přece jenom,co by jste dělali vy v mé situaci?"Takže..konečně tu jsme všechny."Pronesl jeho chlaplavý hlas a jeho oči mě znova prošpikovali skrz na skrz."Ty.."Ukázal na mě,"Pojď k mému stolu."Pomalu jsem se odhoupla a šla loudavým krokem k němu.Prohlédl si mě od hlavy k patě a poté vrátil pohled k ostatním dívkám,stoupl si a udělal divný úsměv,né úsměv ze kterého se vám chtělo taktéž smát ale úsměv ze kterého vám šel mráz po zádech.
"Vítám vás tu má milá děvčata,dnes se rozhodne jaká bude vyvolená a jaké zemřou,nu teď mě prosím následujte."Kývl ke deřím a vyšel první,neznámí muž mu otevřel a my všechny pomalu cupitali za ním tak potichu že nás nikdo slyšet ani nemohl.Jedno malá drobonká,blonďatá dívka se rychle otočila a rozeběhla se na druhou stranu s pláčem a křikama."Buch.!"Ozval se výstřel a já zakřičela nýbrž na mě spadla malá blondýnka co byla na útěku.
"Nikdy se neponaučíte."Zakroutil hlavou muž co nás asi unesl a my ho zase následovali,byla jsem vyklepaná protože jsem měla všude po těle krev dívky ale stále jsem pokračovala cestou.Pomalu nás dívek ubývalo protože nás po jedné dával do různých pokojů a vždy něco řekl a ke každý přidal nějakého muže se kterým ji zavřeli a poté se ozývali různé bolestivé křiky,výstřeli a stony.
Už jsem zbyla jen já,jeden poslední pokoj a muž co mě asi včera večer unesl."Tak zbyla jsi mi ty což jsem rád protože jsi má the devil princess.."Usmál se na mě a za ruku mě zatáh do pokoje.Nevěděla jsem co se bude dít ale zatím mi nijak neublížili a tak nemusím s ničím odporovat."Sedni si"Ukázal prstem na postel a já tak udělala,sedl si vedle mě a chvilku mě pozoroval a pak řekl to v co jsem nejvíce doufala"asi máš dost otázek,nu ptej se."Pokynul a já se lépe usadila."Ugh,kde to jsme.?"zeptala jsem se potichu a nervozně jsem si hrála s prsty.
"Jsme dost daleko aby jste se ani jedna nedostala domů a pokud to myslíš tak co je toto za budovu tak tvůj nový bakrák pokud si tě vyberu."Řekl tvrdě a rozepl si mikinu ale nesundal si kapuci."Co semnou budete dělat když si mě vyberete?"Zasmál se a jeho ruce přistáli na mých kolenech."Nu,udělám tě svou manželkou,budeš mě poslouchat a všechno okolo a co se bude dít se dozvíš pokud si tě vyberu.Dá se říct že si tě znova vychovám..Ty jsi má the devil princess!"
Polkla jsem a ošila se."Proč,nechápu nic.."Zakroutila jsem hlavou a opřela jsi ji o čelo postele."Prostě jak jsem řekl,vyberu si tě budeš má,budeš mě poslouchat,dělat to co já chci,milovat mě a naučím tě jak být dívka bez citů,bez něhy prostě ďáblova princezna.."Sice tomu moc nerozumým ale jak vidím asi mi o tom víc neřekne.."A kdo je ten ďábel."Zeptala jsem se a vzhlédla k němu.Jeho oči zčernali jako uhel a mnou cukl adrenalin."JÁ.!"Řekl hrubě a poté mě chytl za čelist a tvrdě přitlačil rty na mé.
A tak jsem zjistila co zde dělám a kdo je to..Vzrůšo co?Zatím to ale nic není,myslela jsem že bude hodný a že to co řekl tak jen proto že mě chtěl zastrašit ale mýlila jsem se..Pár začátkovích chvil jsem si říkala jak je nechutné když mě líbal ale poté jsem prosila aby mě libal,jeho rty jsou tak hebké a chutné!
ČTEŠ
passion is just a fraction of that
General FictionVášeň je jen zlomek toho všeho. Jen procházka ti zkazí nebo zlepší celý tvůj život. Jen zlomek a jsi v pasti. Jen jeden rozhovor a vše se zvrtne. Jen jedna chyba a je po všem. Jen špatné slovo-facka. Jen slabé zaskučení-facka. Jen malá výčitka-facka...