fourteen

154 15 0
                                    

Seděl jsem naproti Namjoonovi, vlastně jsme spolu zase neprohodili skoro ani slovo. Jen jsem se na něho občas podíval a všímal si různých maličkostí, třeba jeho znamének, které jej krásně zdobily.

Cítil jsem pýchu a větší sebevědomí, když jsme byli spolu před lidmi. Mohli by závidět. Ale to jsou asi jen mé myšlenky. Vždy jsem měl zkreslenou realitu.

Namjoonovi na tváři pobýval malý úsměv.

Ten mě nutil usmívat se též.

soulmateKde žijí příběhy. Začni objevovat