I need your love before i fall

Mám vidiny?

Po tom neskutečném překvapení jsem šla domů. Doma jsem mámě všechno řekla a vypadalo to, že je na mě dokonce i pyšná. Po dlouhé době.
Trenérka mi dala všechny potřebné informace o odjezdu a o tom kde budu ubytovaná a tak dále. Odlétám už za dva dny. Jsem opravdu natěšená. Bojím se ale že se nějak ztrapním a pošlou mě zpátky. To je vždy ta nejhorší věc co se může stát. No nic jdu si balit.
Time skip
Nastal den odjezdu a já si dobalovala poslední věci. Máma namě čekala před domem už s nastartovaným autem. Já myslím že je ráda že odjíždím. Na nějakou dobu se mě zbaví.
Jedeme si vklidu cestou na letiště a najednou kolona. S tím faktem že nestíháme. Jen co se silnice uvolnila tak matka šlápla na plyn a jela co nejrychleji a s parkováním si hlavu taky nedělala. Zbývalo pět minut do odletu a já teprve procházela kontrolou. S mámou jsem se už rozloučila a dál jsem musela jít sama. Naštěstí jsem vše stihla, ale jen tak tak.
Big time skip
Zrovna když jsem se probouzela z únavné cesty (přitom jenom seděla) se hlásilo hlášení (😂) o tom že přistáváme. Letadlo se začalo klepat, tím značilo klesání.
Začala jsem být zase nervózní. A né jenom tím že je potká, ale i tím letadlem co se klepalo čím dál tím více. Nemám ráda létání, ale kdyˇ se chci dostat na druhou půlku planety tak to musím překousnout.
Po přistání jsem si jen vyzvedla věci a šla hledat osobu s papírm, na kterém je moje jméno. A hele už to vidím. Jenže kolem papíru nebyl jen jeden  člověk, nýbrž sedm. Málem se mi zastavilo srdce. Sním o nich teprve pár měsíců a teď je vidím  naživo. Pomalým krokem jsem se rozešla ke skupince sedmi mládenců a sputila jsem nervózně.

Takže až příště, ano opet nudna kapitola ale to se casem opravdu zlepsi. Ahooj ;/ kdyby jste se divili, tak kapitoly budou vycgázet nepravidelně, možná později si ustanovím nějaký den na vydávání, ale teď ne.