OSUD - (FF Marcus and Martinus)

Kapitola 6.

Naprosto mě ignoroval, když zaplatil, vzal lístky a rozešel se k sálu kde dávali náš film... Nechápavě jsem za ním s Emily šla... Když jsme už byli v sále, sedli jsme si a po chvilce začal film.... Když byla při filmu chvíli tma, ucítila jsem na svém koleni něčí ruku... Pak mi došlo, že vedle mě napravo sedí Tim.......  

Hned jsem mu ji sundala a tiše mu zašeptala: 

,,Co to děláš? Chceš aby to viděla Emily?''

T: ,,Neuvidí, neboj...''

,,Ale ano! Nech toho!''

Najednou se Emily předklonila dopředu, koukla na nás a zeptala se:

,,Co děláte? Já se tu snažím užít si film!''

T: ,,No to my taky...'' (Tiše zamumlal že to naštěstí Emily neslyšela...)

    ,,V pohodě, nic neděláme...''

,,Okay no...''

Když skončilo kino, Emily musela jít domů, tak jsme se objaly a už šla... Zůstala jsem jen já s Timem a bylo trapné ticho, do té doby, než jsem něco neřekla...

,,Už budu muset jít Time, uvidíme se někdy jindy...''

T: ,,Nechoď, prosím,buď tu se mnou... Uděláme si hezký zbytek dne...''

,,Já nevím...''

T: ,,Ale já ano, pojď se mnou!''

Vzal mě za ruku a vedl... Šli jsme asi půl hodiny nějaký kopec lesem... Byla jsem trošku nervozní a už mě bolely nohy tak jsem na chvilku zastavila... V tu chvíli se mě Tim zeptal, jestli mě může vzít na záda...

Tak jsem řekla že ano... Když jsme došli nahoru, nebo teda spíš Tim, tak tam byla Lavička a úžasný pohled na celé naše město, za kterým pomalu zapadá slunce...Bylo to tak romantické..  Ale jak se Tim dozvěděl že si potrpím na romantiku??? No to teď není hlavní... 

Hlavní je to, co se bude dít teď... Posadili jsme se vedle sebe na lavičku a povídali si, zatímco před námi zapadalo pomalu, ale jistě slunce... Po chvíli za mě vzal levou rukou za zády za rameno...

Ještě jsem se na něj ani nestihla podívat a už mě začal líbat... Nejdříve na ústa, pak na krku kde mi mimochodem udělal cucflek, pak přešel na lícní kost... Na té když mě líbat, tak mi silně zmáčknul prso... Vyjekla jsem a odstrčila ho...

,,Auuuuuu! To bolí Time!''

T: ,,Dobře promiň... Už budu jemnější... Můžeme pokračovat?''

,,Neptej se, prostě pokračuj...''

Opět mě nenechal ani domluvit a už byl na mně přisátý... Naklonil se přede mě, chytnul mě oběma rukama za zadek, pevně stiskl a přenesl mě na sebe... Seděla jsem na něm obkročmo když jsem něco zespoda cítila... I přes kalhoty co bylo hrozně cítit jak se mu postavil...Opět mi roztrhl oblečení... Co s tím pořád má???

,,Proč mi trháš to oblečení?''

T: ,,Koupím ti nové neboj, ale je to nejrychlejší způsob jak se k tobě dostat zlato! A teď už mě nepřerušuj!''

Když řekl tu větu ,,Už mě nepřerušuj''  tak jsem si vzpomněla na Emily a na náš plán... Rychle jsem z něj slezla a stoupla si před něj, zatímco on nechápavě seděl... 

T: ,,Co to děláš Zoe?''

Z: ,,Tohle nejde Time! Promiň, musím jít...''