Kapitola 2.

41 4 0
                                    

Myslela jsem, že omdlím když najednou..... 

Jsem nic necítila... Po nějaké době jsem se probudila a okolo mě stálo spoustu lidí. Ležela jsem na lavičce a nademnou stála Zoe, která se mě prý už hodně dlouho snažila vzbudit.  Když jsem viděla okolo sebe tolik lidí, jak na mě koukají, tak jsem znervozněla...

Z: ,,Jsi v pořádku?''

E: ,,Ehh, myslím že ano... Co se stalo?''

Z: ,,Omdlela jsi! Tohle mi už nikdy nedělej! Víš jak jsi mě vyděsila??? Ještě k tomu mi nešlo tě probudit Emily!''

E: ,,Já za to nemůžu... Promiň... :( 

Z: ,,V pohodě, je ti dobře?''

E: ,,Ano, ale myslím že už je čas jít domů...  Co třeba, kdyby jsi dneska u nás spala, když je konečně víkend?''

Z: ,,Jasný, ráda... :D Jen se cestou k vám musíme stavit u mě doma... Vezmu si pár věcí...''

E: ,,Dobře, počkám před brankou.''     

............................................................................................ 

O 7 minut později:

E: ,,Můžeme vyrazit?''

Z: ,,Ano, jdeme...'' 

.............................................................................................   

o chvíli později:

E: ,,Je tu hrozné ticho, pustíš nějaké písničky Zoe?''

Z: ,, Taky si myslím, počkej chvíli... Musím v tašce vyhrabat telefon...'''

E: ,,Jasný... ;)''

Z: ,,A sakra!''

E: ,,Co se stalo?'' 

Z: ,,Achh joo... Nejspíš jsem si nechala doma telefon...'' 

E: ,,V pohodě... Písničky pustím já... :D'' 

Z: ,,Máš tam ..Make you believe in love¨?''

E: ,,Že váháš!''  

Doma:

Přišli jsme k nám domů, večeři jsme měly uvařenou na stole od mamky... Sice už byla studená ale to nám nevadilo... Navečeřely jsme se a šly ke mně do pokoje... Už jen stačilo povléct peřiny a mohly jsme jít spát... :D Je něco okolo půl jedné ':D 

.............................................................................................

Pustily jsme si potichu písničky a povídaly jsme si o koncertě na který poletíme do Norska... :D Do toho jsme pustily televizi, jestli nedává nějaký seriál... Něco jsme našly, vzaly jsme si popcorn, chipsy, křupky a prostě všechno, co jsme v kuchyni našly...

Moje myšlenky: 

,,Pořád tomu nemůžu uvěřit, že uvidím Maca a Tinuse! Zbožňuju je ❤️Nejvíc si přeju abych s nimi mohla hodit řeč ❤️  A nejen to! Oni jsou tak sladcí!! ❤️ Nevím který se mi líbí více! ❤️     Ach joo... Emily, v klidu, uklidni se a jdi spát...''

E: ,,Zoe?''

Z: ,,Ano?''

E: ,,Nevadí ti že už půjdu spát?''

Z: ,,Né, v pohodě... Taky už jsem celkem utahaná... Tak dobrou.... Sladké sny o Marcusovi a Martinusovi!  ❤️ ''

E: ,,Tobě taky, děkuju, že tu pro mě jsi.❤️  ''

  ............................................................................................  

Ráno:

,,I was thinking about how you look 

with the moon lightning up your eyes
You're in my head, in my heart
and I know it's right.

I got your hand in my hand
and I'm digging this thing, digging.... 

E: ,,Zoe?? Co to je? Odkud jde ta písnička??''

Z: ,,Oaaaaahh (zívla), to netuším! Počkej?? Vždyť to jde z mé tašky! Moje vyzvánění!''

-rychle vstala a šla prohrabat svojí tašku

Z: ,,Tak telefon jsem si doma nezapomněla, byl na dně tašky... Měla jsem tam hodně věcí, proto jsem ho nemohla najít :D ''

E: ,,Tak hlavně že jsi ho našla a nemusíš se stresovat, že jsi ho někde nechala. First kiss je skvělá písnička... Moje druhá nejoblíbenější...  :D ''

Z: ,,Moje první ❤️ Jejky! devět zmeškaných hovorů od mamky!''

E: ,,Tak jí zavolej zpět a zeptej se, co se děje...''

Z: ,,Kolik je vůbec hodin?''

E: ,,Za chvíli bude jedenáct, proč?''

Z: ,,Protože jsem měla být o půl desáté doma, měli jsme jet na vodu! Víš, do jednoho kempu, je to asi 20 km lodí po proudu z Vlašimi, jestli víš kde to je.... Ale to je teď jedno... Promiň, nezlob se, ale budu muset letět domů... Tak se měj Em. 

-Zoe se rychle převlékla z pyžama, sbalila si věci a běžela domů

E: ,,V pohodě, užij si víkend. Ahoj!''

Z: ,,Ty taky, ahojky!''

............................................................................................

Jen co jsem vyprovodila Zoe, šla jsem se podívat do kuchyně, ale nikdo nikde nebyl... Přišlo mi to divné, protože většinou mamka je od sedmi ráno vzhůru a teď bylo jedenáct a ona nikde... Táta byl také pryč... Šla jsem do svého pokoje, pustila jsem písničky a uklízela... Byl tu pěkný nepořádek po včerejším večeru... Na zemi byl rozšlapaný popcorn a v peřinách drobky z chipsů...

Už bylo po obědě, když najednou zazvonil zvonek...

  ............................................................................................  

🌸A je tu druhá kapitola, snad vás bude bavit... Pokusím se vydávat pravidelně, ale ne vždy se to vydaří❤️ 🌸

Zhlédnutí nebo votes potěší ❤️ Klidně mi piště i komentáře v čem se mám zlepšit atd... Vždyť to znáte... ❤️ Díky za jakýkoliv názor.. Za chyby se omlouvám... Zatím se mějte, Vaše DiAn ❤️❤️







OSUD - (FF Marcus and Martinus)Kde žijí příběhy. Začni objevovat