21. část

20 2 3
                                    

Tu oslavu jsme ukončili z jednoho důvodu malá Lea spadla na topení a má roseklou hlavičku a tak už jsem neměla chuť něco slavit a tak jsme jeli do nemocnice a Edu hlídala babicka a sourozenci . Já a Sebastian s Leou jsme jeli do nemocnice.

Když jsme přijeli z nemocnice tak se babička zvedla z gauče a ptala se kde je Lea....já brečela a Sebastian řekl že si tam Leu nechají na pozorování vzal mě do ložnice kde jsem si lehla a Seba vyprovodil babičku a dětmi na autobus a Edu dál do postýlky vedle mě. A usmíval se na mě a to je to moje štěstí které mi zlepší náladu a pro mám všechny tři tak moc ráda že si bez nich neumím představit život. Jsou to moji sluníčka a když Sebastian přišel tak uspal malého Eduarda a pak si lehl ke mě a hladil mě po tváři a pusinkoval mě a říkal mi dokola,, zlato to bude v pořádku" já se jen usmála a za chvíli jsem už spinkala a Sebastian taky usnul.

Vzbudila jsem se ve 4:00 ráno když Eduarda brečel, nakojila jsem ho a přebalila a Sebastian se vzbudil taky protože začal Edy brečet az to vzbudilo Sebu a ten se na nás koukl a řekl: vy jste sládci" a já jsem řekla: a ty sexy a když jsem tohle řekla tak se Eda začal smát a já se také za smála a Seba vstal a šel k Edovi a řekl a čemu ty se směješ uličníku a vzal si ho k sobě a pusinkoval ho a Eda se smal a smál.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jun 23, 2018 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Na konci cestyKde žijí příběhy. Začni objevovat