Náhoda??[POZASTAVENO]

Kapitola 3.

Nikdy jsem nechtěla odejít, ale začínala nám být zima.
Večery tady bývají obvykle teplé
ale dneska ne.
Proč? Vykládala sem si pro sebe. Není ti zima? Zeptal se Marcus a
já kývla hlavou.
Nebudeš tomu věřit ale i na tohle sem myslel.
Bože on je tak pozorný😍 rozplývala sem se nad celým dnešním dnem. Tady máš Pal!
Děkuji.
A v kolik musíš být doma?
Upřímně? Ano. Podívala sem se na mobil který ukazoval 21:35 vykulila sem oči
a on se jen díval čemu se divím.
Co se stalo? Nic jen za hodinu mám být doma.
Nevěděla sem jak mu mám říct že už bychom měli jít.
Najednou řekl:
,,Víš dnešek je moc super ale za chvilku musíme jít."
Tak dobře ale pomůžu ti odnést ty věci.
Nemusíš to už je zařízený.
Tak teda půjdeme?
Tak jo.
Šli jsme a nejednou jsem byla
před domem, objal mě a já vnímala jako by se celý svět ztratil a byly
tu jen mi dva.
Víš líbíš se mi.
Vyrušil mě z fetování jeho vůně.
Ale mě to nevadilo.
Marcusi ty mě taky. Škoda že dnešek musí skončit. Takže říkalas že kluka nemáš?
Ano a co? Víš nechtěla bys... Ano prosím. Beru tvou nabídku.
Oba dva jsme se rozzářily štěstím
a naposledy se objali tak silně
jako kdyby jsme se už nikdy
nemohli potkat.
Tak teda už musíš domů.
Jak to víš?
Tvoje mamka kouká z okna.
Mamii!!
Tak teda ahoj.
Počkej počkej jen ahoj?
No a co jsi čeklala?
Nevím třeba např., pusu, nějakou přezdívku nebo tak něco.
No dobře princezno.
Dali jsme si pusu, šla jsem domů a Marcus se jen koutkem úst usmál.

Promiňte ale tahle kapitola je krátká protože se musím učit na závěrečný zkoušky do ZUŠ. Takže ahoj u příští kapitoly.😂😍😘