Dvojí život (Dramione) - DO PROSINCE POZASTAVENO

Oběť pro dobrou věc

Blyštivé kamínky, ze kterých byl vytvořen závěs u dveří, o sebe zacinkaly, když žena vstoupila do baru. Její pohled klouzal po ostatních návštěvnících, než se po chvíli zastavil u muže sedícího v rohu místnosti. Tvář ženy zalil spokojený výraz, když se klapavým krokem vydala k cizinci. Ten, jako by vycítil její přítomnost, zvedl hlavu a očima ji vyhledal v davu. Žena lehce zaváhala, než se konečně vydala jeho směrem a posadila se naproti němu.

„Známe se?"
„Nemyslím si," odpověděla a natáhla se pro skleničku s alkoholem, která na stole ležela. Muž sledoval, jak jeho pití mizí mezi jejími plnými rty, zatímco jeho pravé obočí vystřelilo do vzduchu.
„Vlastě, abych to upřesnila, vy neznáte mě. Jsem Aramis a něco mi říká, že si dnes spolu užijeme hodně zábavy."

~~~~~~~

Venku začalo svítat, když se peřiny na prostorné posteli pohnuly a odhalily rozespalou tvář rozcuchané Aramis. Té chvíli trvalo, než jí došlo, kde je a s tichým zaúpěním se jí podařilo zvednout z postele, sezbírat ze země oblečení a dojít do koupelny. Jako první v zrcadle v rohu místnosti spatřila moc pěkné nahé tělo ženy, které do pár minut skryla pod oblečením. Poté zapnula vodu a smyla si z obličeje vše, co na něm z noci zůstalo a vytvořilo nepěknou tmavou mapu.

Když byla hotová, sundala si z ruky perlový náramek. Okamžik na to pocítila známé mravenčení po celém těle a zabodla svůj pohled do zrcadla právě včas, aby spatřila proměnu dívky v zrcadle. Do pár vteřin zmizela přitažlivá Aramis a místo ní stálá unavená bruneta s velkými kruhy pod očima a nešťastným pohledem. S povzdechem natáhla ruce, aby rozmotala zacuchané vlnité vlasy, ale po chvíli to vzdala a místo toho došla k pootevřeným dveřím, ve kterých zůstala se zaúpěním stát. V očích se jí odráželo znechucení, když hleděla na blonďáka pohřbeného pod peřinami.

„Tohle je zlý sen. Tohle je...ne. Přestaň myslet na to, co jsi udělala a začni se soustředit na to, proč jsi to udělala. Potřebuješ odpovědi. Věděla jsi, že tě to bude něco stát, tak se teď nelituj. Jsi Hermiona Grangerová, pomohla jsi porazit Voldemorta. Proti tomu je jedna noc s Malfoyem jako nic. Aaa...já spala s Malfoyem! Já vážně... Tak jo, klid, soustřeď se na to důležité. Musíš najít odpovědi!"

Hermiona se zhluboka nadechla a přinutila se od spícího Malfoye odtrhnout pohled. Hlava jí stále ještě třeštěla po nočním dobrodružství a velké dávce požitého alkoholu, když otevřela první skříň a začala prohledávat kapsy oblečení. Když nic nenašla, posunula se kousek dál a otevřela postupně všechny šuplíky naproti dveřím a poté i všechny ostatní.

„Přece jsi to všechno nedělala zbytečně!?" pomyslela si, když ani v poslední skříňce nenašla nic, co by jí pomohlo. Zachvátila ji panika a tak došla k jeho oblečení poházeném po zemi a prohledala i to, při čemž si všimla kufru pod ní. Plná naděje po něm sáhla a vytáhla ho na světlo. Uvnitř se skrývala hromada dokumentů a pár fotografií. Hermiona si nadšeně oddechla a pomocí hůlky si ke všemu vytvořila kopie.

Kufr vrátila na své místo právě ve chvíli, kdy se na posteli pohnuly peřiny. Hermiona se naposledy rozhlédla, než se konečně přenesla pryč.

~~~~~~~

„Mám to!" vykřikla Hermiona a položila kopie na stůl uprostřed malé místnosti. Jako první se vedle ní zjevil Harry s Ginny, hned za nimi Ron a nakonec Kate, Jane a William. Jako poslední ke stolu dorazili vyšetřovatel Keller a slečna McGonagallová. To byli - až na Lenku, která byla na vlastní misi - všichni členové vparsu.

V. P. A. R. S. (Vyšetřování podezřelých aktivit rodin smrtijedů) byl založen krátce po poslední bitvě, kdy někteří stoupenci zla i po jeho smrti pokračovali ve svých aktivitách.

Hermiona dostala pár měsíců zpět anonymní typ na Malfoyovi s podezřením, že tajně dávají dohromady nové smrtijedy. Nějakou dobu jí trvalo, než konečně našla svého bývalého spolužáka v nóbl baru, kam se bez jediného slova ve vparsu urychleně vydala.

„Proč jsi někomu neřekla kam jdeš? Víš, jak je tahle práce nebezpečná,"řekl Harry při prohlížení kopií.
„Nemohla jsem tu na nikoho čekat, potřebovala jsem urychleně jednat. Po měsících jsem ho konečně našla a vycítila jsem svou šanci. Nemohla jsem riskovat, že mi proklouzne mezi prsty."
„Mohla jsi alespoň zanechat vzkaz..." vložila se do toho Ginny a hodila po Hermioně ustaraný pohled.
„Jsem v pořádku. Ujistila jsem se, že se nedozví, že jsme ho našli."
„Tyhle plány a fotky... zkusím z nich něco zjistit. Vypadá to na velkou stopu. Nejspíš to největší, co se nám zatím podařilo v jejich případu získat. Jak se ti k tomu povedlo dostat? Musel si to dost hlídat..." ozval se do ticha Keller a přinutil tak všechny zahledět se Hermioniným směrem. Té v hlavě naskočily vzpomínky z minulé noci, na flek zdobící její levě ňadro a po celém těle pocítila doteky Malfoyových rukou a rtů.
„Nebylo to nic...nic, co by stálo za řeč."
Hermiona cítila, že se do ní Jane provrtávala vedoucím pohledem. Jestli někdo věděl, že Hermiona lže, nebylo divu, že to byla právě ona. Nic však neřekla, za což jí byla Hermiona vděčná. 

To ale ještě Hermiona netušila, co všechno tímhle tajemstvím odstartovala.